Nedávný mezinárodní výzkum, který vedla paleoantropoložka April Nowellová z University of Victoria, ukázal, že i v době ledové, tedy před 25 000 lety procházeli dospívající dívky a chlapci stejnými fázemi puberty jako dnešní teenageři.

To rozšiřuje naše znalosti o tom, jak vypadal život předchůdců moderního člověka..

Na studii, jejíž závěry byly v září letošního roku zveřejněny v odborném časopise Journal of Human Evolution, se podíleli vědci z kanadské University od Victoria, anglických University od Reading a University od Liverpool či italské University of Cagliari a University od Siena.

Hledali v kostech 13 starověkých mladých lidí ve věku 10 až 20 let specifické markery, které jim umožnily posoudit u nich postup dospívání. „Analýzou konkrétních oblastí kostry jsme odvodili načasování událostí, jako je nástup menstruace u dívek či mutování u chlapců,“ vysvětluje paleoantropoložka.

Zrání kostí a mineralizace zubů

Techniku, která toto posouzení umožňuje, vyvinula Mary Lewisová z University of Reading. Zaměřuje se na hodnocení mineralizace špičáků a zrání kostí dlaní, zápěstí, loktů, krku a pánve. Na základě těchto informací je pak stanoveno, v jaké fázi puberty se jedinec nacházel v době své smrti.

„Je to poprvé, co byla moje metoda odhadu pubertálního stádia aplikována na paleolitické fosilie a je to také nejstarší aplikace jiné metody – peptidové analýzy – pro biologický odhad pohlaví,“ říká k tomu Lewisová.

K největšímu urychlení růstu stálých zubů dochází u dívek v období raného dospívání, a to vlivem pohlavních hormonů.

Kost pak roste do délky v místě zvaném růstová chrupavka. V dlouhých kostech jsou typicky dvě růstové chrupavky, v plochých a krátkých kostech jedna. Aktivita růstové chrupavky je ovlivňována zejména hormony.

Aktivovaná je růstovým hormonem a tlumena hormony pohlavních žláz. Brzký nástup puberty u děvčat vede k dřívějšímu ukončení činnosti růstové chrupavky, která osifikuje a její funkce je ukončena. K uzávěru růstové chrupavky dochází u lidí mezi 14. až 24. rokem života.

Puberťáky ve 13,5 letech

Analýza kostí starověkých dospívajících poskytuje nový vhled do života předchůdců moderního člověka. Dlouho se mělo za to, že jejich život byl „brutální a krátký“, ale tato nová studie ukazuje, že se dospívající v pleistocénu těšili poměrně dobrému zdraví.

Většina zkoumaných jedinců vstoupila do puberty ve věku 13,5 let a plné dospělosti dosáhla mezi 17 a 22 lety. Byli na tom tedy podobně jako dnešní dospívající, ačkoliv nyní se věk nástupu puberty začíná snižovat.

Jedna z koster pak patřila mladému muži trpícímu nanismem neboli trpaslictvím. Pojmenován byl Romito 2. Podle analýzy u něj již proběhlo mutování a byl i schopen plodit děti, obličej mu pak pokrývaly jemné chloupky.

V důsledku malého vzrůstu na něj však pravděpodobně bylo ve skupině nahlíženo jako na mnohem mladšího, což mohl těžce nést. „Konkrétní informace o fyzickém vzhledu a vývojovém stádiu těchto dospívajících z doby ledové odvozené z naší studie poskytují nový náhled na jejich život, předsmrtnou péči i pohřeb,“ komentuje závěry studie archeoložka Jennifer Frenchová z University of Liverpool, která se na ní podílela.