Domů     Příroda
Nešťastní samečci tarantulí: Hledají lásku, nacházejí smrt
Martin Janda 7.10.2024

Podzimní období v Coloradu přináší zvláštní jev, nastává totiž čas páření tarantulí. Pavoučí milostné hrátky dokonce přitahují nadšence z dalekých koutů, kteří touží spatřit každoroční milostné rituály těchto pavouků.

Některá města dokonce pořádají slavnosti na počest těchto osmninožců. Za tímto veselím se však často skrývá smrtící realita, alespoň pro nešťastné samečky..

Tarantule mají špatnou pověst, ale celkem nezaslouženě. Většina druhů je pro člověka neškodná a velcí chlupatí pavouci navíc hrají klíčovou roli v ekosystémech, jako jsou rozsáhlé prérie jihovýchodního Colorada.

Zde tráví tarantule velkou část života v podzemních norách. V období mezi zářím a říjnem však ožívají, zejména při soumraku, kdy teploty začínají klesat. Dospělí samečci vylézají z úkrytu a vydávají se na cestu za samičkou, netušíc, že to může být poslední cesta, kterou vykonají.

Samečkům trvá přibližně sedm let, než plně dospějí a dorostou do velikosti kolem 12 centimetrů. Během období páření se tito pavouci pohybují po krajině a hledají nory samiček, které jsou často označeny hedvábnými vlákny z jejich pavučin.

Když sameček dorazí na místo, poklepe na zem pomocí svých předních končetin. Pokud samička projeví zájem, opustí svůj domov a setká se s ním. Právě v tuto chvíli se pro něj situace může zkomplikovat.

Po zaháknutí se za její kusadla pomocí svých nohou se sameček rychle spáří, poté se odpojí a snaží se zmizet. Často však není dostatečně rychlý a stane se obětí své větší partnerky, která ho pozře jako výživný pokrm, který potřebuje pro své těhotenství.

Pravděpodobně právě proto samečci tarantulí obvykle žijí jen jeden rok po dosažení pohlavní zralosti. Samičky se naopak mohou dožít dvaceti i více let.

Po páření, ať už s tragickým koncem pro samečka nebo ne, samička brzy naklade až 1 000 vajíček do speciálního hedvábného hnízda ve své noře, které pečlivě střeží. Mezi 30 až 45 dny poté se vylíhnou malí pavoučkové a obvykle stráví několik dní v bezpečí matčina úkrytu. Poté se rozptýlí do divočiny a začnou svůj vlastní životní cyklus.

Byť při pohledu na tarantule leckomu naskočí husí kůže a srdce se přestěhuje až do krku, tito osminozí chlupáči nejsou pro člověka žádnou hrozbou. Obecně jsou tito pavouci klidní a koušou jen v případě ohrožení. Pokud se to přece jen stane, jejich jed je sice bolestivý, není však smrtelný.

Foto: Pinterest
Související články
Zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší přispívá negativně ke změně klimatu, protože spolu s dalšími skleníkovými plyny brání úniku tepla do vesmíru, čímž udržují teplotu na Zemi vyšší, než by byla bez jejich přítomnosti. Jednou z metod boje proti rostoucí koncentraci CO2 je jeho odsávání z ovzduší. Dosud se jednalo o velmi drahý způsob, jak s […]
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz