Domů     Příroda
Nešťastní samečci tarantulí: Hledají lásku, nacházejí smrt
Martin Janda 7.10.2024

Podzimní období v Coloradu přináší zvláštní jev, nastává totiž čas páření tarantulí. Pavoučí milostné hrátky dokonce přitahují nadšence z dalekých koutů, kteří touží spatřit každoroční milostné rituály těchto pavouků.

Některá města dokonce pořádají slavnosti na počest těchto osmninožců. Za tímto veselím se však často skrývá smrtící realita, alespoň pro nešťastné samečky..

Tarantule mají špatnou pověst, ale celkem nezaslouženě. Většina druhů je pro člověka neškodná a velcí chlupatí pavouci navíc hrají klíčovou roli v ekosystémech, jako jsou rozsáhlé prérie jihovýchodního Colorada.

Zde tráví tarantule velkou část života v podzemních norách. V období mezi zářím a říjnem však ožívají, zejména při soumraku, kdy teploty začínají klesat. Dospělí samečci vylézají z úkrytu a vydávají se na cestu za samičkou, netušíc, že to může být poslední cesta, kterou vykonají.

Samečkům trvá přibližně sedm let, než plně dospějí a dorostou do velikosti kolem 12 centimetrů. Během období páření se tito pavouci pohybují po krajině a hledají nory samiček, které jsou často označeny hedvábnými vlákny z jejich pavučin.

Když sameček dorazí na místo, poklepe na zem pomocí svých předních končetin. Pokud samička projeví zájem, opustí svůj domov a setká se s ním. Právě v tuto chvíli se pro něj situace může zkomplikovat.

Po zaháknutí se za její kusadla pomocí svých nohou se sameček rychle spáří, poté se odpojí a snaží se zmizet. Často však není dostatečně rychlý a stane se obětí své větší partnerky, která ho pozře jako výživný pokrm, který potřebuje pro své těhotenství.

Pravděpodobně právě proto samečci tarantulí obvykle žijí jen jeden rok po dosažení pohlavní zralosti. Samičky se naopak mohou dožít dvaceti i více let.

Po páření, ať už s tragickým koncem pro samečka nebo ne, samička brzy naklade až 1 000 vajíček do speciálního hedvábného hnízda ve své noře, které pečlivě střeží. Mezi 30 až 45 dny poté se vylíhnou malí pavoučkové a obvykle stráví několik dní v bezpečí matčina úkrytu. Poté se rozptýlí do divočiny a začnou svůj vlastní životní cyklus.

Byť při pohledu na tarantule leckomu naskočí husí kůže a srdce se přestěhuje až do krku, tito osminozí chlupáči nejsou pro člověka žádnou hrozbou. Obecně jsou tito pavouci klidní a koušou jen v případě ohrožení. Pokud se to přece jen stane, jejich jed je sice bolestivý, není však smrtelný.

Foto: Pinterest
Související články
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Příroda 13.5.2026
Koala je v zoufalé situaci. Kolem něj číhají smrtelná nebezpečí – predátoři či rychle jedoucí auta – a on je nemůže vidět. Zrak mu totiž vypověděl službu. Proto mu dělá problémy i hledání potravy. Je jen otázkou času, než bude jeho osud zpečetěn. Koalové jsou ikonickými zvířaty australského kontinentu. Často bývají vnímáni jako takoví roztomilí […]
Příroda 13.5.2026
Jedněmi z nejikoničtějších živočichů, operujících na oceánském dně, jsou mořští ďasi. Tyhle dravé ryby s „lucerničkou“ rozhodně nemůžou aspirovat na titul největšího krasavce podvodní říše. Vizuální podoba jejich těl často nápadně připomíná povrch dna, což jim pomáhá při maskování. Kořist lákají na světelný zdroj, jakousi návnadu na pomyslném rybářském prutu. Když se neopatrný živočich přiblíží, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz