Koleno je nejsložitějším kloubem v lidském těle. V dnešní době se řada lidí potýká s jeho bolestmi, přičemž její úplně nejčastější příčinou je artróza, která trápí až tři čtvrtiny lidí po padesátce a stále častěji se objevuje i u lidí po třicítce. Co tkví za nárůstem výskytu těchto bolestí?.

Kolenní kloub spojuje stehenní kost, holenní kost a největší sezamskou kost těla, čéšku. Jako sezamské kosti se označují drobné kůstky uložené ve šlachách. Svým tvarem připomínají sezamové semínko, odtud pochází i jejich označení.

Tyto kůstky fungují jako kladky, poskytují šlachám hladký povrch, po kterém mohou klouzat, čímž zvyšují schopnost šlachy přenášet sílu daného svalu. Koleno je důležitý kloub, který je vystaven velké zátěži. Jeho evoluční historie tak byla poměrně složitá.

I když by se mohlo zdát, že jsou lidská kolena nedokonalá, není to pravda. Pouze dnes na ně máme jiné požadavky než naši předci. Během vývoje lidského druhu prošlo koleno velkými změnami tvaru i velikosti, aby umožnilo raným lidem chodit vzpřímeně.

Přírodní výběr, působící s dalšími evolučními silami, jako je náhodná mutace či genetické dědictví, následně vytvaroval koleno příslušníků druhu Homo sapiens tak, aby po dvou nohách chodili efektivněji než jejich příbuzní Homo erectus či Homo neanderthalensis.

Osteoartróza jako metla dnešního člověka

Mnoho problémů s koleny, kterým dnes čelíme, je nových. Jedná se o něco, co naši předci, lovci a sběrači, neznali. Výzkum provedený v roce 2017 naznačil, že sedavý způsob života v postindustriálním světě mohl vést až k 2,1násobnému zvýšení míry osteoartrózy kolena, nejběžnější formy artritidy.

Když vědci studovali pozůstatky lovců a sběračů, zjistili, že osteoartrózou vůbec netrpěli, zatímco dnes trápí až tři čtvrtiny lidí starších 50 let a mnohdy postihuje i jedince mnohem mladší.

Slabší svaly pro stabilizaci a ochranu kolene, stejně jako relativně slabší chrupavky, které tlumí nárazy v kolenním kloubu, jsou tak pravděpodobně důsledkem toho, že se lidé pohybují mnohem méně než dříve.

Tráví dny převážně sezením, zatímco lovci honem na zvěř v náročném terénu. Vědci z King’s College London pod vedením Michaela Berthauma zjistili, že se lidem vrací do kolene další ze sezamských kostí, a to fabella, která se nachází na zadní straně kolena. Může narůst vcelku, nebo být rozdělená na dvě či tři části.

Návrat „fazolky“ do lidského kolene

Její označení by se dalo přeložit jako fazolka, protože je to opravdu drobná kůstka. Zatímco u opic tvoří nedílnou součást kolenního kloubu a významně pomáhá při práci svalů zadní končetiny, u lidoopů a zejména člověka postupem času ztratila na významu a drtivá většina lidí ji v koleni dlouho postrádala.

Vědci však zjistili, když prověřili údaje o kolenou asi 21 000 lidí, že za posledních sto let stoupl výskyt fabelly u lidí třiapůlkrát. Jestliže v roce 1918 ji mělo asi 11 % lidí, dnes je to 39 % lidí.

O důvodech lze jen spekulovat, ale Berthaume se domnívá, že to souvisí s větší dostupností stravy, což má za následek, že lidé jsou vyšší a váží více. „Koleno se nevyvinulo pro dobu, ve které se nacházíme, a kost, která možná vedla k rozvoji chůze po dvou, může být nedílnou součástí tohoto problému,“ myslí si vědec.

I když má zřejmě pomoci koleni zvládat zvýšenou zátěž, je fabella na druhou stranu spojená s vyšší mírou osteoartrózy. Lidé, kteří ji mají, mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich toto onemocnění vyvine.

To zřejmě dává odpověď na otázku, proč je nyní výskyt artritidy kolene tak častý. Fabella může navíc vyvolávat bolest i sama o sobě.