Domů     Příroda
V poušti i věčném ledu: Tajemství superodolných bakterií
Veronika Tyrková 31.7.2024
FOTO: Chile1853~commonswiki / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Věčná tma, nedostatek vody, živin, mrazu i spalující horko: To je prostředí jen těžko představitelné pro život, přesto existují superodolné bakterie, které je zvládají. Jejich výzkum rozšiřuje nejen poznání o životě na Zemi, ale pomáhá také astrobiologům, kteří hledají jeho stopy ve vesmíru..

 

Na naší planetě neexistuje nehostinnější oblast než Atacama, rozlehlý pruh pouště sevřený mezi pobřežím Tichého oceánu a pohořím And. Panují tu naprosto extrémní podmínky, vyprahlý je nejen písek, ale i vzduch.

Před sluncem se není kde schovat a ultrafialové záření je intenzivní. Život se proto stáhl pod povrch písku a do dutin ve skalách.

Ani to ale nestačilo, aby se tu udržely vyšší formy života než mikrobiální kolonie. Extrémně nehostinné prostředí přesto přitahuje zájem vědců, a to jak z oborů zkoumající život na Zemi, tak i astrobiologů.

Ti předpokládají, že pokud na Marsu existuje život, mohl by se podobat tomu v Atacamě.

Život si cestu najde

Pro výzkum si německo-chilský tým vybral údolí Yungay v severní části Atacamy, kde vědci vyhloubili výzkumnou jámu. Vzorky odebírali každých 10 cm až do hloubky 3 m a poté s větším odstupem každých 30 cm.

K rozborům je odesílali do laboratoří v Potsdami. Výsledky ukázaly něco nečekaného. S narůstající hloubkou život nezmizel, ale měnil se. V horních 80 centimetrech vědci nalezli především bakterie typu Firmicutes.

Pak se ale prostředí v písku razantně měnilo. Koncentrace solí v sedimentu playa prudce rostla a stejným tempem současně ubývalo zdrojů vody a celkem pochopitelně i bakterií. Pokles pokračoval až do hloubky dvou metrů, kde se zdálo, že mikrobiální život končí. Ke stejným poznatkům došly už předchozí výzkumy.

Rozmanité kolonie

Jenže německo-chilský tým pokračoval dál a hloubil jámu do více než 4 m. Nejdřív narazili asi ve 2 m na předěl mezi vrstvami usazenin a mrtvou zónu beze stop života. Ale jakmile se prokopali hlouběji, stopy mikrobiálních kolonií se opět začaly objevovat.

Byly ale odlišné než v horní vrstvě, rozmanitější a pravděpodobně zcela izolované od povrchu. Převažovali zástupci aktinobakterií. To jsou mikroby typické pro suché nebo nedotčené půdy, jenže jak mohou přežívat v hloubce, kam už se nedostanou ani stopy vlhkosti ze srážek?

Vědci se domnívají, že znají odpověď. Tou je sádrovec, minerál častý v těchto sedimentech. Chemicky jde o dihydrát síranu vápenatého, takže na jednu molekulu síranu váže dvě molekuly vody. Tu dokážou mikroby využít.

I na Marsu je sádrovec

Německo-chilský tým se domnívá, že výsledky jejich studie nejsou užitečné jen pro poznání života v extrémních prostředích na Zemi, ale také pro jeho hledání na jiných planetách. Dávají konkrétnější podobu úvahám, zda a jak může existovat život v podobných prostředích na jiných planetách nebo měsících v naší sluneční soustavě.

„Přítomnost ložisek sádrovce na Marsu, která jsou podobná těm v atacamských náplavových sedimentech, je pro astrobiologii velice zajímavá,“ říká profesor Dirk Wagner. Že se podzemní mikroby v Atacamě drží kolem ložisek sádrovce, přiživuje podle něj šanci, že obdobná ložiska na Marsu nejsou jen dokladem kapalné vody v minulosti. Mohou být také skulinami, v nichž se skrývá mikrobiální život v současnosti.

Více se dočtete v čísle 8/2024. 

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Dusík tvoří přibližně 78 % zemské atmosféry, přesto většina forem života na naší planetě potřebuje k přežití přijímat ze vzduchu kyslík, zatímco takto přijatý dusík prochází našim tělem nevyužit. Ačkoliv je kyslík vnímán jako symbol života, dýchání čistého kyslíku po delší dobu by nás mohlo zabít! Vzduch na naší planetě tak přestavuje ten nejlépe namíchaný […]
Příroda 14.9.2025
V říši hmyzu vědci objevili zcela neobvyklou strategii rozmnožování, která jakoby snad ani nepocházela z tohoto světa. Královny středomořských mravenců druhu Messor ibericus totiž dokážou produkovat samce jiného druhu, Messor structor, a to bez účasti otců prostřednictvím zvláštního mechanismu připomínajícího klonování. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature popsal tento fenomén jako xenoparitu, tedy reprodukci, při […]
Roztomilý medvídek, který však rozhodně medvědem není, protože se jedná o vačnatce, je národní ikonou Austrálie. Jeho populace se však v posledních desetiletích snižují, ohrožuje je ztráta přirozeného stanoviště, přírodní katastrofy, škůdci i urbanizace. Největší hrozbu však pro ně představuje šířící se epidemie chlamydií. Podaří se koaly zachránit? Chlamydie jsou mikroskopické organismy, které parazitují uvnitř […]
Česko zná nejlepší ekologický projekt roku 2025. Vítězem 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe se stal projekt Ptačích parků, který v sedmi lokalitách pomáhá chránit ohrožené druhy ptáků a dalších živočichů, obnovuje mokřady, krajinu a zároveň nabízí prostor pro vzdělávání i odpočinek veřejnosti. Ptačí parky uspěly v konkurenci více než dvou stovek přihlášených. O vítězi rozhodla […]
Příroda 8.9.2025
Chovatelé zoologické zahrady v tuzemském hlavním městě dosáhli v nedávné době hned několika výrazných úspěchů. Jako první české zoo se té pražské podařil odchov zoborožce běloocasého. Ještě větším lákadlem pro návštěvníky ale nejspíš budou hravá koťata jaguarundi s ryšavým zbarvením Chov zoborožce běloocasého je důležitý z toho prostého důvodu, že ho v přírodě rychle ubývá. Respektive ubývá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz