Domů     Medicína
Kuriózní genetické mutace: Dávají supersílu i přitažlivost
Veronika Tyrková 17.7.2024
FOTO: Unsplash

Každý z nás je nositelem přibližně 4 milionů genetických variant. Ale jen málokomu se povede vyhrát v genetické loterii něco opravdu cenného, jako třeba barevnější vidění světa, nádherné řasy nebo silné svaly bez cvičení..

Miliony barev

Většina z nás dokáže rozeznat asi jeden milion odstínů barev. To ale nejsou hranice lidských možností. Asi 12 % žen vidí svět mnohem barevněji, než si dokážeme představit. Mají superschopnost rozlišit až 100 milionů odstínů.

Vděčí za to štědré přírodě, která jim místo obvyklých tří typů receptorů pro barevné vidění na sítnici vytvořila jeden navíc. Zatímco standardní receptory čili čípky vnímají vždy jednu ze základních barev, tedy modrou, červenou a zelenou, čípek navíc k tomu pravděpodobně přidává tóny žlutozeleného spektra.

Zároveň se nepředpokládá, že by se tento druh vidění mohl vyskytovat u mužů. Vnímání barev totiž ovlivňují geny na X chromozomu. A jak známo, tak muži mají pouze jeden X chromozom, takže pokud se v genech vyskytnou mutace, tak nemají na rozdíl od žen k dispozici ještě druhou „zdravou“ kopii genů na X chromozomu.

Nějaká forma barvosleposti se proto vyskytuje přibližně u 8 % mužů, zatímco u žen je vzácná.

Svalnatá batolata

Některé mutace jsou extrémně vzácné. Patří mezi ně neobvykle svalnatá batolata. Za posledních 20 let byly zaznamenány dva takové případy. Až na to, že oba byli chlapci, mezi nimi nebyla žádná spojitost, nebyli příbuzní a pocházeli z různých zemí.

Jejich svalnatost nebyla baculatost, měli přibližně dvakrát tolik svalové hmoty než jejich vrstevníci, a zároveň mnohem méně tuku. V obou případech laboratorní vyšetření ukázala, že za záhadou stojí vrozená odchylka týkající se bílkoviny myostatinu.

Ta má tlumit růst svalů. U jednoho z dětí, nejmenovaného chlapce původem z Německa, tělo myostatin nevytvářelo. Příčinou byla mutace v genu MSTN, kterou chlapec zdědil od obou rodičů. O jeho otci není nic známo, ale matka bývala profesionální sportovkyní.

Neobvykle svalnatí jsou údajně také další příbuzní dítěte. Druhý chlapec se jmenuje Liam Hoekstra a pochází z USA. Hladinu myostatinu má sice normální, zato mu chybí funkční receptory na svalových buňkách.

Myostatin se na ně proto nedokáže navázat a předat jim pokyn k zastavení růstu. Případy obou chlapců nejsou jen kuriozitou, protože přinášejí inspiraci pro vývoj nové léčby pro pacienty se svalovými dystrofiemi, které se projevují těžkou slabostí a ztrátou svalstva.

Autorka: Kateřina Pavelcová

 

Více se dočtete v čísle 8/2024.

Související články
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz