Domů     Historie
Tajemní denisované zřejmě byli národem horalů
Zdroj: Wiki Commons by Dongju Zhang

Pokrok a rozšíření detailních analýz DNA vzorků pravěkých předchůdců člověka přinesl počátkem 21. století několik překvapivých zjištění. Pomohl mimo jiné i zformulovat paralelní vývojovou větev předchůdců člověka, takzvané denisovany.

DNA denisovanů se odlišovala od DNA moderního člověka Homo sapiens, ale i jejich nejbližších „příbuzných“ neandertálců. Právě díky analýze DNA je možné sledovat předpokládané rozšíření této dnes již neexistující větve předchůdců moderního člověka..

První kosti patřící příslušníkům této skupiny byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni v Rusku, která jim následně dala i jméno. Dnešní obyvatelé Asie a Oceánie nesou větší podíl denisovanských genů než lidé v jiných částech světa.

Nejvíce jich mají Papuánci obývající Novou Guineu. Díky matematickému modelování vědci usuzují, že denisované museli v období před zhruba 200 000 lety obývat převážnou část Asie a kolonizovat i Austrálii a ostrovy v Tichém oceánu.

Denisované si podmanili Asii

Tento předpoklad ovšem doposud bylo obtížené potvrdit skutečnými nálezy kosterních ostatků z této doby, které by obsahovaly dochovanou denisovanskou DNA. Například Denisova jeskyně byla trvale obydlena již před 300 000 roky a vedle denisovanů v ní byly objeveny i pozůstatky neandertálců a předchůdců moderních lidí.

Čínští vědci ve spolupráci s Frido Welkerem z Kodaňské univerzity však objevili pozůstatky denisovanské DNA ve fragmentu dolní čelisti staré 160 000 let nalezené v krasové jeskyni Baishiya na Tibetské náhorní plošině ve výšce 3 280 metrů nad mořem.

Zdroj: Dongju Zhang Lanzhou University

Čelist objevil a předal vědcům z univerzity v čínském Lan-čou budhistický mnich již v roce 1980. Podrobnému zkoumání a především analýze DNA však byla podrobena až téměř po 40 letech od nálezu. Podrobnější zkoumání pak přerušila pandemie covidu.

Po roce 2022 se ale vědci na místo vrátili a pokračují v jeho detailním průzkumu, protože jeskynní systém je přes 50 kilometrů dlouhý a některé vrstvy sedimentů dosahují i 7 metrů.

Zruční lovci

Dosud se povedlo doložit trvalé osídlení jeskyně denisovany až do doby před zhruba 40 000 lety. To ukazuje, že denisované přes toto nehostinné prostředí jen nepřešli při svém přesunu do jihovýchodní Asie, ale trvale zde žili přes 100 000 let.

Nálezy zvířecích kostí ukazují, že byli zdatnými lovci, přizpůsobenými zdejšímu prostředí. K jejich nejčastějším úlovkům patřili horské kozy, divocí jaci i dnes již vyhynulí osrstění nosorožci. Denisované na tomto místě přežili nejen dvě doby ledové, ale i období mezi nimi, kdy došlo k oteplení a radikální proměně místní fauny.

Vědci věří, že další nálezy kosterních pozůstatků s denisovanskými geny nejen v jeskyni Baishiya, ale i na dalších místech v Asii pomohou ukotvit tuto vývojovou větev příbuznou moderním lidem, podobně jako dnes uznáváme neandertálce, a nastínit odpovědi na důvody jejich vymizení.

Je zřejmé, že se jednalo o úspěšnou větev, která po více než 100 000 let žila na zemi souběžně s neandertálci i moderními lidmi, nikoliv jen o několik omezených skupin. Důkazy v DNA Papuánců pak dokonce ukazují, že k posledními křížení mezi moderními lidmi a potomky denisovanů muselo na Nové Guinei docházet ještě před 16 000 lety.

Štítky:
Související články
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově knihovně na Univerzitě v Oxfordu. Tajemství jednoho z nich se nyní odborníkům pomalu daří odkrývat. Vykopávky v římské luxusní vile, která zřejmě […]
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz