Doposud bylo za nejstarší víno v tekuté podobě považováno to objevené v římské hrobce při vykopávkách poblíž německého města Špýr. Nalezeno bylo v roce 1867 a datováno do roku 325. Nyní bylo ve španělské Andalusii objeveno tekuté víno staré 2000 let..

V roce 2019 objevila španělská rodina při pracích na domě na svém pozemku ve městě Carmona zatopenou římskou hrobku. Ihned poté kontaktovali zdejší archeologické oddělení, jehož zástupci si uvědomili, o jak cenný nález se jedná.

Tato hrobka totiž nebyla nikdy vydrancována. Římané často stavěli nad svými hroby monumenty, aby nebyli zapomenuti ani po smrti. „Tato zatopená hrobka byla vyhloubena do skály, což jí umožnilo zůstat neporušená po celých 2000 let,“ vysvětluje José Rafael Ruiz Arrebola, organický chemik na Univerzitě v Córdobě, který vedl analýzu vína nalezeného v hrobce.

Víno v římské pohřební urně

Hrob obsahoval osm pohřebních výklenků, přičemž v šesti z nich se nacházely pohřební urny vyrobené z vápence, pískovce nebo skla a olova. Každá obsahovala zpopelněné kosterní pozůstatky jednoho člověka, dvě byly opatřeny i jmény zesnulých, Hispanae a Senicio.

Hrobka se postarala o senzaci už v loňském roce, kdy byla v jedné z uren objevena křišťálová lahvička obsahující 2000 let starý parfém s vůní pačuli. Očividně ale tehdy hrobka ještě nevydala veškerá svá tajemství.

Urna nacházející se v osmém výklenku byla až po okraj plná načervenalé tekutiny. Vzhledem k tomu, že nebyla nijak poškozena vlhkostí či vodou, archeologové pojali podezření, že by se mohlo jednat o víno.

„Urna obsahovala také zpopelněné kosti muže a zlatý prsten zdobený dvouhlavým Janusem. Ten byl do urny vložen později. Nacházely s v ní také kovové nohy postele, na které bylo tělo zpopelněno,“ dodává José Rafael Ruiz Arrebola. Odborníci se pustili do analýzy tekutiny, která mohla být vínem.

Červené, nebo bílé?

Její pH bylo 7,5, což je hodnota blízká pH vody. Odborníci pokračovali ve zkoumání. „Hledali jsme biomarkery, což jsou chemické sloučeniny, které vám jednoznačně řeknou, co je konkrétní látka,“ říká k tomu Ruiz Arrebola.

„V tomto případě jsme hledali polyfenoly výhradně z vína – a našli jsme sedm vinných polyfenolů. Porovnali jsme tyto polyfenoly s těmi z vín z této části Andalusie – a shodují se,“ doplňuje chemik. Když si vědci potvrdili, že se skutečně jednalo o víno, rozhodli se zjistit, zda bylo bílé či červené.

Ač by se mohlo zdát, že podle barvy nalezené tekutiny, připomínající sherry, je odpověď nasnadě, analýza potvrdila, že se jednalo o bílé víno.

Nedostatek kyseliny syringové, která vzniká při rozkladu hlavního barviva v červených vínech, jasně ukazoval na bílé víno, stejně jako místní římské mozaiky zobrazující lidi šlapající po bílých hroznech.

Jeho barva se za 2000 let změnila v důsledku chemických reakcí, ke kterým v urně došlo. Roli sehrála i příměs zpopelněných kostí římského občana. „Ukázalo se, že nejstarší tekuté víno světa je docela podobné andaluským vínům, konkrétně Montilla-Moriles, což je sherry z Jerezu, a manzanilla ze Sanlúcaru,“ dodává Ruiz Arrebola.