Domů     Zajímavosti
Původ známých pohádek: Znásilnění, mučení a smrt ve velkém
Veronika Tyrková 19.6.2024

Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes. .

Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a temných příběhů v dětskou zábavu před usnutím došlo až v průběhu 19. a 20. století.

Odstraněna byla jak do té doby zcela běžná sexualita, tak násilí nabírající celého repertoáru forem. Od zohavení přes zabití až po kanibalismus spáchaný na hlavním hrdinovi (pohádka Jalovcový keř). „Při jejich zapisování je podrobili přísné cenzuře a většinu pikantních zápletek ve snaze vrátit lidu folklor v kultivované podobě prostě vygumovali.

Třeba erotické pohádky se nám proto dochovaly jen asi čtyři, ačkoli se jich původně tradovalo násobně víc,“ říká Jaroslav Otčenášek z Etnologického ústavu AV ČR, který se lidovými pohádkami zabývá už přes 20 let.

I slavní bratři Wilhelm (1786–1859) a Jacob Grimmové (1785–1863), proslulí děsivými pohádkami, které sbírali po celém německém území, museli původní příběhy zjemňovat.

Tradiční Šípková Růženka

A jak to s pohádkami bylo doopravdy? Podívejme se například na Šípkovou Růženku. Schéma je jasné. Zlá sudička nebo čarodějnice, jejíž pozvánku na křtiny patrně ztratila pošta, prokleje mladou královskou dceru kouzlem věčného spánku, který způsobí píchnutí o vřeténko nebo trn růže.

Navzdory snaze dívčiných rodičů se kletba naplní a ona usne… a s ní i celá říše. Dokud kolem zámku neprojede spanilý princ, který dívku vzkřísí polibkem. A jak to bylo původně? V italské verzi neapolského sběratele pohádek Giambattisty Basileho (1566–1632) se princezna jmenuje Talia a špendlík či trn je nahrazen třískou, která dívce uvízne pod nehtem.

Padne k zemi zdánlivě mrtvá, její otec však to pomyšlení neunese a namísto pohřbu vystaví její tělo ve svém sídle. Později (nikoliv však za sto let, jak se obyčejně píše) v okolních lesích loví král, který dívku najde.

Když se mu nepodaří ji probudit, alespoň ji ve spánku pragmaticky znásilní a vrátí se domů. Stále spící, porodí dívka dvojčata, která sají mléko z jejích prsů. Jedno z nich jí omylem vycucne třísku zpod nehtu a ona se probudí.

Všechno skončí šťastně, když se králova choť pokusí Taliiny děti zabít a sníst, za což je z jeho rozkazu upálena. Král a Talia skončí spolu. Jako v pohádce.

Autor: Jiří Lukša

Více se dočtete v čísle 7/2024.

Související články
Někteří sociologové a psychologově tvrdí, že žijeme v éře postfaktické, tedy v době, kdy jsou fakta a racionalita upozaděny a prim hrají emoce. Že na tom něco je, ukazuje letmý pohled na sociální sítě, kde mnohdy vládne agresivita, často zabalená do potrhlých konspiračních teorií. Začátkem května oběhlo internet virální video, ve kterém šedesátiletý Peter Abbott […]
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz