Domů     Příroda
Hrozí vřešťanům vyhynutí?
Zdroj: Wikimedia Commons/Arturo de Frias Marques

Mexiko aktuálně sužují vysoké teploty, které atakují nebezpečnou hranici 50 stupňů Celsia. Příliš žhavé dny však nemají dopad pouze na lidskou populaci, ale i na tu zvířecí… Podle odborníků totiž na jihovýchodě země v posledních týdnech zemřelo téměř sto vřešťanů..

Za běžných podmínek jsou jejich domovem koruny stromů, nyní se však desítky mexických vřešťanů nacházejí i na zemi. Spadli na ni poté, co už nedokázali čelit vysokým teplotám. „Opice byly v kritickém stavu, ztrácely vědomí, byly letargické a vykazovaly známky těžké dehydratace,“ uvedl biolog Gilberto Pozos.

Lékaři v pohotovosti

Kromě spalujícího vedra odborníci bojují také s akutním nedostatkem vody, a zvyšujícím se počtem opičích sirotků, kterými se postupně plní mexické veterinární ordinace.

„Dobrovolníci mě požádali o pomoc, jestli mohu zvířata vyšetřit. Řekl jsem ano, ať přijdou. Nečekal jsem ale, že jich bude tolik,“ okomentoval situaci se veterinář Sergio Valenzuela.

Situace? Alarmující!

Aby se nepříznivou situaci podařilo zvrátit, rozmisťují lidé v regionu po pralese nádoby s vodou a ovocem, aby zabránili dalším úhynům inteligentních zvířat. Vřešťan pláštíkový (Alouatta palliata) se totiž řadí mezi zranitelné druhy, a pokud se okolní podmínky nezlepší, hrozí mu vyhynutí.

„Úmrtnost těchto primátů je vysoká, protože se v regionu děje něco spojeného s klimatem a jeho degradací. Už zde nejsou příznivé podmínky, jinými slovy, mizí článek ekosystému,“ prohlásil Pozos. Problémem se proto v současnosti zabývá i mexické ministerstvo životního prostředí.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz