Domů     Medicína
Záhada těhotenského mozku: Roste, nebo ubývá?
Na nové studii se podíleli neurovědci ze Španělska, USA a Švýcarska. Pomocí magnetické rezonance sledovali 110 prvorodiček během těhotenství a 34 negravidních žen coby kontrolní skupinu. FOTO: Unsplash

Nejsou to jen oteklé končetiny a utiskovaný močový měchýř. Na příchod dítěte se adaptují téměř všechny systémy těla matky, a za jeden z nich byl nedávno uznán také mozek. Jak přesně k tomu dochází, se ale dosavadní studie nedokázaly shodnout. Objasnit celou záležitost pomohla nová studie..

Vědecký zájem o neurobiologické procesy spojené s mateřstvím je ve fázi „zlaté horečky“. Těhotenská a poporodní neurověda je přitom vcelku mladé odvětví, většina odborné literatury není starší než 10 let.

Obor je tak vyplněn bílými místy a rozporuplnými zjištěnými. Stále se například diskutuje o tom, zda přechod k mateřství znamená zmenšení nebo zvětšení objemu mozkové kůry. Studie z roku 2016 zjistila úbytek šedé hmoty mozkové, novější studie naopak uváděly zvětšení kortikálního objemu v mnoha oblastech mozku v prvních týdnech po porodu. Nejnovější práce, publikovaná v lednu v časopisu Nature Neuroscience, studovala kortikální změny pomocí neuro-zobrazovacích technik na zatím největším vzorku žen.

Velká těhotenská restrukturalizace

Závěry, ke kterým studie dospěla, jsou v mnoha ohledech novátorské. Výsledky naznačují, že mnohé rozsáhlé funkční mozkové sítě prochází už během těhotenství významnou redukcí. Veskrze šlo ale o změny dočasné a brzy po porodu došlo ke zvrácení tohoto trendu.

Výjimku představují některé oblasti mozku, jako například síť výchozího režimu, kde změna přetrvává až 6 let po porodu. „Tato zjištění naznačují, že zatímco poklesy ve většině sítí, zejména těch zaměřených na pozornost, se v časném poporodním období pravděpodobně znovu upraví nebo obnoví, poklesy postihující kognitivní sítě vyššího řádu, včetně sítě výchozího režimu, mohou být vysledovatelné i po tomto období,“ uvedli autoři.

Cesta na svět

Jak se zdá, roli nehraje jen konkrétní fáze příchodu dítěte na svět, ale také samotný způsob porodu. Studie zjistila, že ženy, které rodily vaginálně nebo začaly rodit, ale nakonec podstoupily akutní císařský řez, se z úbytku šedé hmoty „zotavovaly“ déle než ženy, které podstoupily plánovaný císařský řez.

Na jednoznačné závěry je ovšem ještě brzy. Přestože tato neuro-zobrazovací studie sledovala dosud největší vzorek matek, matky, které rodily plánovaným císařským řezem, stále tvořily pouze 10 % vzorku.

Ačkoliv studie poskytla řadu odpovědí, spousta otázek zůstává i pro budoucí výzkum. Procházejí podobnými neurologickými změnami také adoptivní rodiče? Jak způsob porodu ovlivňuje pouto mezi rodičem a dítětem?

Nalezení odpovědí na tyto problémy by mohlo posílit důkazy, že neuroplastické změny vyplývají pouze z fyzického faktu těhotenství, a ne například ze stresu a nedostatku spánku, který všichni rodiče zažívají na počátku života jejich dítěte.

Související články
Dle výsledků deset let trvajícího výzkumu, který prováděl vědci z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, jsou mladí dospělí ve věku od 18 do 30 let vystaveni řadě společenských aspektů, které mají negativní důsledky na jejich duševní zdraví. „Náš výzkum je unikátní v tom, že jako jediní v […]
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz