V roce 2023 stoupla globální hladina oxidu uhličitého na 419 částic na milion, což je přibližně o 50 % více než před průmyslovou revolucí. To znamená, že ve vzduchu je zhruba o 50 procent více molekul oxidu uhličitého než v roce 1750. A jak se oxid uhličitý hromadí v atmosféře, zachycuje stále více tepla, což se posléze projevuje v každoročních teplotních rekordech po celém světě..

Každé další množství oxidu uhličitého v atmosféře přispívá k dalšímu oteplování, a proto klimatologové zdůrazňují, že je třeba dosáhnout nulových emisí. V současné době přitom množství oxidu uhličitého roste téměř rekordním tempem.

Podle údajů, které začátkem tohoto měsíce zveřejnila laboratoř pro globální monitorování Národního úřadu pro oceán a atmosféru, došlo v loňském roce ke čtvrtému nejvyššímu ročnímu nárůstu globální hladiny oxidu uhličitého.

Dlouhodobý nárůst hladiny oxidu uhličitého je způsoben především spalováním fosilních paliv a dalšími lidskými činnostmi, jako je odlesňování a výroba betonu. Mezi jednotlivými roky však dochází k velkým výkyvům.

To, o kolik se v daném roce zvýší hladina oxidu uhličitého, závisí na dvou faktorech: na množství fosilních paliv spálených na celém světě a na podílu těchto emisí, které jsou absorbovány pevninou a oceánem.

Je sice pravda, že celosvětově roste produkce čisté energie, ale zároveň roste i poptávka po energii.

Fosilní paliva tento rozdíl vyrovnávají. Proto jsou celosvětové emise z fosilních paliv stále na rekordně vysokých hodnotách (s krátkým poklesem během pandemie).

Ne všechny tyto emise končí v ovzduší. Oceán a pevnina absorbují zhruba polovinu oxidu uhličitého, který lidé vypustí, zatímco zbytek zůstává ve vzduchu, uvedl vedoucí výzkumný pracovník Centra pro mezinárodní výzkum klimatu CICERO Glen Peters.

Tato poloviční hodnota je však jen průměrná. V jednotlivých letech se liší v závislosti na povětrnostních podmínkách a dalších faktorech prostředí. Například v teplém a suchém roce s mnoha lesními požáry může půda absorbovat méně oxidu uhličitého než obvykle.

„S dalším oteplováním Země klimatologové očekávají, že pevnina a oceán budou pohlcovat menší část emisí oxidu uhličitého, takže větší část se dostane do ovzduší,“ uvedl Doug McNeall, který tyto vlivy studuje na britském meteorologickém úřadě.

Rok 2023 byl neobvykle horký, a to jak na pevnině, tak v oceánech. (Oceány pohlcují více než 90 % přebytečného tepla způsobeného globálním oteplováním). Byl to nejteplejší rok za více než 170 let vedení záznamů, který dokonce překonal předpovědi vědců.

Jedním z faktorů, které přispěly k extrémním vedrům v roce 2023, byl El Niño, klimatický jev, který má tendenci zvyšovat globální teploty. Během El Niño způsobují teplé oceánské proudy v Tichém oceánu teplejší a sušší počasí v tropech.

To může vést k suchům, která zpomalují růst stromů a zvyšují riziko požárů. V takovém případě má země tendenci absorbovat méně oxidu uhličitého a více ho končí v ovzduší.