Domů     Příroda
Návrat velkých kopytníků přispívá k ukládání uhlíku v půdách, pomáhá tak zmírnit klimatické změny
Jan Zelenka 14.3.2024

Přírodní pastva velkých kopytníků může být velice účinným nástrojem pro zmírnění klimatických změn. Pastva divokých koní, zubrů či praturů totiž vede k ukládání uhlíku do půd v podobě stabilní organické hmoty, která uhlík uzavře v půdě a uchová mimo atmosféru po stovky let.

Díky tomu mohly v dobách před expanzí člověka na všech kontinentech žít milionová stáda velkých býložravců, aniž by jejich trávicí procesy zahltily atmosféru skleníkovými plyny, což je dnes dáváno za vinu chovům domácího skotu.

Toto zjištění přinesl unikátní výzkum pracovníků Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, kteří sledovali osm pastevních lokalit v České republice. Jejich výsledky právě zveřejnil mezinárodní vědecký časopis Journal of Environmental Management.

Dominantní druh, až na…

Vědci využili toho, že ochranářská společnost Česká krajina patří v tuzemsku k průkopníkům v péči o přírodní stanoviště metodou celoroční volné pastvy velkých kopytníků, tedy divokých koní, praturů či zubrů.

Ti by, nebýt expanze moderních lidí, patřili k dominantním druhům evropských ekosystémů. Vedle nejznámějších „pastevních rezervací“ ve středočeských Milovicích dnes tito kopytníci samostatně nebo v kombinacích spásají na patnáct lokalit v celé ČR. Na osmi takových lokalitách s rozlohou od 30 do 250 hektarů, pasených velkými kopytníky po dobu dvou až šesti let, odebírali vědci vzorky půdy. Ke srovnání využili nepasené plochy podobného charakteru v těsném sousedství.

„Přestože se jednotlivé pastevní rezervace od sebe značně lišily, našli jsme zde jednoznačný společný rys: Všechny jejich půdy obsahovaly více organického uhlíku, vyšší podíl stabilního humusu a vykazovaly intenzivnější mikrobiální aktivitu, než v nepasených plochách.

Volná pastva tak zvyšuje potenciální úrodnost půd, přispívá k ukládání uhlíku ve formě stabilní organické hmoty, a také zvyšuje schopnost půd zadržovat vodu,“ říká Eva Kaštovská z Jihočeské univerzity, hlavní autorka výzkumu.

„Dalo se to vlastně očekávat. Když pomineme náplavové oblasti velkých řek, tak nejúrodnější půdy na planetě, včetně známé ukrajinské černozemě, jsou výsledkem statisíců let pastvy velkých stád divokých kopytníků.

Ví to každý zemědělec, obeznámený s potřebou vpravovat do země organické hnojení, tedy starý dobrý hnůj,“ dodává Eva Kaštovská.

Vliv pastvy na přírodu

„Recenzenti naší studie namítali, zda bychom stejný efekt nezjistili i u obyčejných domácích krav,“ zmiňuje Martin Konvička z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity, vedoucí týmu, který se dopadem volné pastvy kopytníků zabývá.

„A měli pravdu – za určitých podmínek, při velmi dobrém managementu pastvy, nejspíš zjistili. Ovšem výzkumy jiných týmů z celého světa nalézají spíše negativní vlivy tradiční intenzivní pastvy, která vede k utužení půdy, úbytku organické hmoty a poklesu jejího oživení až po vyplavování dusíkatých látek do vodotečí a podzemních vod.

Ukazuje se, že není tak podstatné, jaká zvířata paseme, ale jak je paseme,“ vysvětluje Martin Konvička. Intenzivní zemědělská pastvina zvířata neživí celoročně. V zimním období se musí dokrmovat materiálem, který vyrostl jinde, takže se překračuje celoroční úživnost konkrétní lokality.

„Naopak u přirozené celoroční pastvy jsou stavy zvířat přizpůsobeny možnostem pastviny v kritickém zimním období. Ve výsledku je v létě nedopasená, takže nedojde k potlačení rostlinné složky systému, a v zimě zvířata spásají dřeviny nebo v létě odmítanou stařinu,“ dodává Martin Konvička.

Základem je zdravá půda

Výsledky studie mohou mít obrovský význam pro současné debaty o klimatické změně. Připomínají, že přírodní systém, na kterém závisí naše přežití, včetně zdravých půd, jež jsou základem zemědělství, vznikl i díky činnosti velkých kopytníků.

„Úvahy některých aktivistů o vybití dobytka a hromadném přechodu na bezmasou stravu jsou příkladem zkratkovitého myšlení. Rostlinná výroba, jak ji provozujeme dnes na většině našeho území, výrazně degraduje půdu a není dlouhodobě udržitelná.

Steak nebo guláš mohou být naprosto ekologické potraviny, podstatné však je, kde a v jakém režimu zvíře vyrostlo. Když to nebude zubr nebo kůň z pastevní rezervace, mělo by to být hovězí z chovů, kde provozují regenerativní pastvu s ohledem na péči o přírodní zdroje a krajinu,“ uzavírá Eva Kaštovská.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz