Domů     Příroda
Proč mají některé ještěrky a hadi rohy a jiní ne?
Zdroj: Pixabay

Rohy máme spojené spíše s nosorožci či dobytkem, přesto existuje celá řada rohatých ještěrek a hadů. Co je rozhodujícím kritériem pro to, že se u některých druhů těchto plazů vyvinou, zatímco jiní si vystačí bez nich? A skýtají svých nositelům samé výhody, nebo jsou jim spíše na škodu?.

Hadi a ještěrky patří do řádu šupinatých plazů. Jejich společným znakem je silná kůže krytá rohovitými šupinami, která se v pravidelných intervalech obměňuje. Zatímco hadi svlékají kůži vcelku, ještěrky a ještěři po částech.

Na hlavách těchto tvorů se mohou v některých případech nacházet bodce či výčnělky připomínající rohy. Jsou tvořeny speciálními šupinami, případně rohovinou či kostí. Nacházet se mohou nad očima, na čenichu či hlavě zvířete.

Různé rohy pro různá prostředí

Zatímco například zmije pouštní (Bitis caudalis) má dva rohy nad velkýma kočičíma očima, její jmenovkyni, zmiji růžkaté (Vipera ammodytes), roste jediný roh ze špičky nosu. Langaha listonosá (Langaha madagascariensis), endemit Madagaskaru, má zase na čenichu zvláštní výrůstek, jakýsi dopředu čnějící, dlouhý a měkký trn.

Rohy vodnářovky tykadlové (Erpeton tentaculatum), žijící ve sladkých vodách jihovýchodní Asie, pak připomínají spíše tykadla. To ještěrka zvaná ropušník velký (Phrynosoma asio), endemicky žijící na tichomořském pobřeží jižního Mexika, má sice ostny na zádech vytvořené ze speciálních šupin, ovšem rohy na její hlavě mají kostěné jádro.

Většině hadů a ještěrek poskytují tyto ozdoby výhody zejména při námluvách a obraně, někdy však mají i maskovací funkci při lovu. Jejich tvar se zpravidla vyvinul v závislosti na tom, jaké prostředí konkrétní zástupce řádu šupinatých obývá.

Při lovu jsou rohy výhodou především pro zvířata, která kořist aktivně nepronásledují, ale spíše na ní útočí ze zálohy. Díky rohům mohou snadněji splynout s okolím a stát se tak pro kořist „neviditelnými“.

ropušník velký, zdroj: WikiCommons

Aktivní versus pasivní lovci

Federica Banfiho, herpetologa z univerzity v Antverpách v Belgii, a jeho kolegy však zajímalo, zda rohy a jejich maskovací funkce představují výhodu i pro zvířata, která jsou aktivními predátory, nebo jsou pro ně spíše zátěží.

Činí je například snadněji detekovatelnými kořistí či jim znesnadňují pohyb. V takovém případě by bylo jen logické, kdyby se postupem času rohy u těchto druhů přestaly objevovat.

Tým vědců podrobil zkoumání všechny příslušníky řádu šupinatých, jednalo se o 1939 různých druhů. Zaměřil se však pouze na ty, které měly rohy. Rohy se vyskytovaly pouze u 175 druhů šupinatých. Vědci přitom nerozlišovali, kde byly rohy na těle živočicha umístěné, ani z čeho byly vytvořené.

Ovšem přišli na to, že k evoluci rohů došlo nezávisle na sobě asi 69krát. Následně vědci analyzovali, zda se rohaté druhy živily spíše jako útočníci ze zálohy, tedy seděly a vyčkávaly, až se kořist přiblíží a až poté na ni zaútočily, nebo se jednalo o aktivní predátory, kteří kořist pronásledovali.

Jen 6 % rohatých je aktivními lovci

Výsledky svého zkoumání zveřejnili v listopadu loňského roku ve vědeckém žurnálu Biology Letters. Potvrdily, co vědci předjímali, že většina rohatých zástupců šupinatých útočila ze zálohy. Hned 164 druhů, tedy 94 % hadů a ještěrek s rohy, bylo relativně stacionárními lovci ze zálohy, pouze 11 druhů, tedy 6 % rohatých, pak bylo aktivními predátory.

Banfi k tomu říká: „Rohy mohou aktivní predátory znevýhodnit při lovu, protože struktura, která zvětšuje jejich hlavu a siluetu, je může činit pro kořist snadněji viditelnými při pohybu.“.

Theo Busschau, evoluční biolog z New York University Abu Dhabi, který v roce 2022 publikoval spolu s kolegou studii, jež spojovala preference stanovišť s různými typy rohů u zmijí, k tomu podotýká: „U pasivních lovců mohou rohy v populaci přetrvávat po dlouhou dobu.

Při studiu evoluce určité vlastnosti u zvířat je potřeba zvážit její náklady i přínosy a uvědomit si, že mohou existovat kompromisy plynoucí z jedinečného životního stylu daného tvora.“ Tím zdůvodňuje existenci rohů u 6 % aktivních predátorů.

Zajímavostí pak je, že u zmije rohaté (Cerastes cerastes) se z vajec občas zaráz líhnou jak mláďata s rohy, tak i bez nich. Podle Busschaua by stálo za to zejména u některých druhů zkoumat, jaké výhody a nevýhody jim rohy skutečně přináší.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 3/2024, které vyšlo 14. února 2024.

Štítky:
Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
epochaplus.cz
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
enigmaplus.cz
V zajetí biorytmů: Řídí celý náš život?
Dívka nervózně skousne ret. Oči zklamaně bloudí po biorytmické kalkulačce. Výpočet nic dobrého nevěstí. O hodinu později již sedí s kamarádkou nad šálkem filtrované kávy. „Tak jak ti dopadl ten pohovo
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
historyplus.cz
4 nejstarší národní parky: Do svatyně divočiny domorodcům vstup zakázán
Frank se probouzí do svěžího srpnového rána. Udiveně hledí na skupinku ozbrojených indiánů na koních, kteří přijíždějí k jejich tábořišti u jižních gejzírů. Co tu dělají? Přece jim, turistům, slibovali tady v Yellowstonu opuštěnou panenskou přírodu.   Překvapení Franka Carpentera a jeho přátel, kteří jsou jedni z prvních turistů, jež přilákaly krásy Yellowstonského národního parku, je pochopitelné.
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz