Domů     Vesmír
Bod Nemo: Místo posledního odpočinku ISS
Veronika Tyrková 21.2.2024
Umělecké ztvárnění velitelského modulu Apollo navracejícího se do atmosféry. FOTO: North American Rockwel / Creative Commons / volné dílo

Spadnout přes palubu v bodě Nemo znamená připravit se na urputný plavecký výkon. Z nejizolovanější části oceánu je to vzdušnou čarou 3x blíž na Mezinárodní vesmírnou stanici než k nejbližší pevnině.

Ačkoliv hostí minimum mořského života, o společnost zde není nouze – postarají se o ni trosky vesmírných lodí a tuny plastového odpadu. .

Kolem bodu na souřadnicích 48°52′ j. š., 123°23′ z. d., mezi Chile a Novým Zélandem, se toho odehrává překvapivě mnoho. Tato pacifická „poušť“, za kterou se označuje, se stala posledním místem odpočinku vesmírných plavidel, domovem tajemného zvuku, který lámal hlavy vědcům mnoho let, i dějištěm hororové sci-fi klasiky. Na nejodlehlejší místo planety to není špatná bilance.

Popel nad oceánem

Právě pro svou odlehlost se místo stalo ideálním prostorem k likvidaci vesmírného smetí. Řízený sestup vesmírného plavidla zpátky na Zem bývá divoký proces. Při kontaktu s atmosférou se zpravidla zcela rozpadne a shoří, a na Zem se vrátí v podobě ohnivého deště trosek snášejícího se na nepředvídatelně širokou oblast.

Slavným „obyvatelem“ bodu Nemo se v roce 2001 pravděpodobně stala i ruská vesmírná stanice Mir, která obíhala Zemi od roku 1986. Z 143 tun těžké stanice přežilo návrat na Zemi kolem 20 tun, které se potopily ke dnu oceánu.

Kromě Miru se na dně za více než 50 let stačily nashromáždit trosky téměř 300 dalších objektů navedených z oběžné dráhy, včetně desítek zásobovacích lodí, satelitů či části rakety SpaceX. Podmořskou skládku brzy rozšíří také Mezinárodní vesmírná stanice (ISS).

Mezinárodní vesmírná stanice, na fotce s raketoplánem Endeavour. FOTO: NASA/Paolo Nespoli / Creative Commons / volné dílo

Kremace vesmírné stanice

Na cestu z oběžné dráhy ke dnu oceánu by se ISS měla vydat v roce 2031. Jisté je, že návrat stanice třikrát větší než Mir, bude největší podobnou událostí v historii. Aby její trosky nezasáhly obydlené oblasti, vyžaduje řízený pád 420 tun těžkého a 109 metrů dlouhé konstrukce bezchybné plánování.

Celá akce odstartuje už v roce 2026, kdy začne stanice pomalu sestupovat ze své oběžné dráhy. Jakmile dosáhne kritické výšky 280 km nad zemským povrchem, což je bod, z kterého již vlivem tahu zhušťující se atmosféry není pro ISS návratu, přijde finální „kopanec“ od vesmírného remorkéru, který stanici navede přímo do atmosféry rychlostí asi 29 000 km/h.

Dramatická jednoaktovka

Při sestupu se budou molekuly vzduchu třít o její povrch a tím ho zahřívat. Jako první, ve výšce asi 100 km na zemským povrchem, vzplanou masivní solární panely a chladiče. Z páteře stanice se oddělí moduly a vystaví vnitřní hardware spalujícím teplotám.

Dekompozice bude pokračovat, dokud se většina součástí neshoří nebo se nevypaří. Dráha trosek se potáhne v šířce možná až tisíců kilometrů, doprovázená akustickými třesky slyšitelnými i pozorovatelům na zemi.

Odolnější součásti, které návrat přežijí, dopadnou do okolí bodu Nemo. Od sežehnutí prvního solárního panelu po nalezení nového útočiště ve vodách oceánu by nemělo uplynout více než 40 minut.

Více o bodu Nemo se dočtete v čísle 3/2024, které je právě v prodeji. 

Související články
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata, ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na rozdíl od druhé je magnetická. Nová data Evropské jižní observatoře (ESO) naznačují, že v systému byly původně hvězdy […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Americká agentura NASA hodlá v letošním roce odstartovat pátrání po stopách života v rámci Sluneční soustavy. K měsíci Europa proto bude vyslána sonda, která kromě vědeckých přístrojů ponese také speciální poselství o člověku a planetě Zemi. Budoucím poslíčkem byla „jmenována“ Europa Clipper, jež bude vybavena spoustou špičkových přístrojů sloužících k měření ledu zakrývajícího oceán či […]
V pondělí 8. dubna k nebi nad severní Amerikou vzhlédnou miliony pohledů. Uprostřed dne nebe potemní a obloha se zbarví do soumračna. Nastane úplné zatmění Slunce. I když od posledního neuplynulo ani 7 let, to letošní bude výjimečné. Měsíc je asi 400krát menší než Slunce, shodou okolností je také 400krát blíže Zemi. Čas od času nastane okamžik, […]
Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy. Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz