Domů     Příroda
Proč se (ne)vyplatí rozmnožovat se pohlavně?
Veronika Tyrková 21.2.2024
FOTO: Rkitko / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje..

Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná z nich nebyla vyvrácena, ale žádná z nich také nemůže být s určitostí označena jako hlavní důkaz pro výhodnost a převahu pohlavního rozmnožování. Ve skutečnosti se nevýhody pohlavního rozmnožování hledají snáze než výhody.

Evoluční skandál

Vyhnout se střídaní pohlavního a nepohlavního rozmnožování se podařilo pijavenkám (Bdelloidea). Jsou výjimkou, která díky své nepřerušované partenogenezi způsobila „evoluční skandál“, jak jev označil J. Maynard Smith.

Skandální na pijavenkách je to, že popírají teorii o roli pohlavního rozmnožování ve vztahu k parazitům (viz Červená královna níže). Nebo se o nich aspoň takto smýšlelo.

Pijavenky to ovšem vymyslely jinak. Jsou schopny anhydrobiózy a následné rehydrobiózy, což znamená, že mohou zcela vyschnout, ale poté se „rehydratovat“ a obnovit svůj metabolismus. Mimochodem: anhydrobióza a rehydrobióza jsou známé schopnosti i želvušek (Tardigrada).

Ve stavu anhydrobiózy nedokáže v jejich těle přežít žádný parazit ani patogen, a tak se nabízí náhrada těchto schopností za občasné pohlavní rozmnožení. Navíc jsou pijavenky velmi odolné vůči ionizujícímu záření, a to díky efektivním reparačním systémům poškozené DNA. V genomu se jim tedy nehromadí škodlivé mutace způsobené zářením.

Mají tak o důvod méně rozmnožovat se pohlavně. Jako bonus umějí pijavenky získávat geny horizontálním přenosem z hub, rostlin nebo bakterií. Jsou ve všech ohledech výjimečné a jejich asexualita je nijak neomezuje.

Autorka: Marika Davídková

Více o nástrahách pohlavního a nepohlavního rozmnožování se dočtete v čísle 3/2024, které je právě v prodeji.

Související články
Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví. Na počátku 20. století si […]
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Nové výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle čerstvé studie by na jiných světech mohly fungovat […]
Nejlepší přítel člověka? Pes, chtělo by se říct. Ale existují živočichové, které mají náš druh ještě raději než čtyřnozí chlupáči. Takovým je třeba veš… Na naší evoluční cestě od prvních primátů podobným opicím přes australopitheky až po moderní lidi s s vysoce vyspělým mozkem nám dělal společnost mimořádně věrný společník: Pediculus humanus, jinak známý jako […]
Většina lidí je zvyklá žít v nízkých nadmořských výškách, kde je dostatek kyslíku, naopak při pobytu ve vysokých horách pak může mít potíže s dýcháním. Čelí tak zvané výškové nemoci, která se projevuje nevolností, zmateností a otoky plic a mozku. Existují ovšem dvě populace, které jsou zvyklé a plně adaptované na život ve výškách nad […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz