Čichové vjemy v lidech vyvolávají jasnější a pozitivnější vzpomínky, to je dobře známý fakt. Díky tomu jim mohou zlepšit náladu. Nyní však americké vědce napadlo, že by se tohoto efektu dalo využít při léčbě lidí s depresemi..

Hned několik studií prokázalo, že si lidé i po roce mohou pamatovat vůni s 65 % přesností, zatímco vizuální vzpomínka zapadne už po několika měsících. Vůně tak zásadně ovlivňují naše vzpomínky, ukládáme si je přitom nevědomě.

Čich je naším nejstarším smyslem, který zůstával dlouho neprobádaným, protože, na rozdíl od situace u jiných živočichů, rozhodně není naším nejdůležitějším smyslem. Jeho význam pro člověka však není zanedbatelný, jak se ukazuje.

Při vývoji si totiž čich zachoval své spojení s nejstarší, tak zvaně plazí částí našeho mozku. Lidský mozek se vyvíjel ve třech fázích, nejprve vznikl primární neboli plazí mozek, tvoří ho mozkový kmen.

Ten nám pomáhá detekovat a reagovat na nebezpečí. Dále je to savčí neboli emocionální mozek, limbický systém spojen s emocemi, pamětí a motivací. Tvoří ho amygdala a hypotalamus. Poslední částí je pak mozkový neokortex, přední část mozku jedinečná primátům, a ještě více rozvinutá u lidí, která nám umožňuje myšlení, analýzu, řeč, porozumění a podobně.

Silná vzpomínka spojená s vůní

Plazí mozek vedle rozhodování o tom, zda máme utéct či bojovat, řídí také pozornost a soustředění na důležité události. Při vyhodnocování situací pracuje rovněž se vzpomínkami, na jejichž základě posuzuje povahu a míru nebezpečí, na které reaguje.

Díky kratší cestě vzruchů vnímaných čichem se snáze vytváří asociace. Asociace mezi pachy a ostatními vjemy tak mají silnější emocionální obsah, což podporuje jejich pevnější ukotvení v paměti.

Závan pachu tedy stačí k oživení vzpomínky, kterou jsme dávno z úmyslného vzpomínání vytlačili a ani jsme ji nemohli považovat za ztracenou, protože v naší vědomé mysli neexistovala. Toto charakterizuje čichovou paměť a odlišuje ji tak od ostatních smyslových soustav.

Lidé s depresí si však obtížně vybavují konkrétní vzpomínky ze své minulosti. Neurovědkyně Kymberly Youngové se domnívá, že by jim s tím mohly pomoci právě vůně.

Vůní proti depresi

Říká k tomu: „Vlastně mě překvapilo, že nikoho přede mnou ještě nenapadlo zkoumat vybavování vzpomínek u depresivních lidí pomocí pachových signálů.“ V rámci studie předložila dobrovolníkům řadu neprůhledných lahviček, které obsahovaly známé pachy, jako je například vůně mleté kávy, pomerančů či krému na boty.

Po přivonění si měli účastníci vybavit nějakou konkrétní vzpomínku. Pachová stopa pomohla vybavit si nějakou událost v největší míře právě lidem, kteří v dotazníku uvedli, že trpí depresí. Vůni si spojili s konkrétním zážitkem, který byl ve většině případů pozitivní.

Studie ukázala, že vůně jsou při vyvolávání vzpomínek na konkrétní událost účinnější než slova, což znamená, že se silně podceňuje jejich využití v klinickém prostředí. Podle hlavní autorky výzkumu, Kymberly Youngové, by tyto čichové vjemy mohly pomoci depresivním lidem dostat se z negativních myšlenkových cyklů a přeladit jejich myšlenkové vzorce, což by napomohlo jejich rychlejšímu a hladšímu uzdravení. Navíc bez chemické medikace.