Domů     Zajímavosti
Vědci objevili na rozkládajících se tělech „mikrobiom smrti“
Zdroj: Pixabay

Mikrobi a houby se podle nejnovějšího výzkumu, nedávno zveřejněného v časopise Nature Microbiology, vyskytují na rozkládajících se tělech s překvapivou časovou i množstevní přesností, a to bez ohledu na prostředí, v němž se nachází mrtvé tělo.

To by mohlo pomoci odborníkům na forenzní vědy s určováním přesné doby smrti těchto obětí..

Po smrti dochází k poruše chemické rovnováhy organismu a chemické látky, původně sloužící k zachování života, začnou rozkládat organismus zevnitř. Následuje hniloba, jejímiž hybateli jsou bakterie a další biologické vlivy působící zvenčí, nebo z trávicího traktu.

Po zhruba třech měsících pak nastává tlení, během kterého působí zejména aerobní bakterie a plísně. Skutečnou délku těchto procesů však ovlivňují i vnější podmínky, ve kterých je mrtvola uložená, vliv může mít také nekrofilní hmyz a jeho larvy, ptáci, divoce žijící masožraví savci, v bytech pak kočky a psi.

V některých případech nemusí být hniloba a tlení dovršeny, protože za některých specifických podmínek probíhají biologické procesy odlišně a výsledné změny tkání pak neodpovídají obvyklým předpokladům.

Pokud je tělo například uloženo v suchém a teplém prostředí za dostatečného proudění vzduchu, pak dochází ke zrychlenému odpařování vody z organismu, takže hnilobné a tlecí procesy nejsou dokončeny. To ztěžuje práci forenzních pracovníků při určování doby smrti.

Bakterie a houby

Vědci z University of Tennessee provedli výzkum, v jehož rámci umístili 36 lidských mrtvol během různých ročních období na tři od sebe dosti geograficky vzdálená místa v Tennessee, Texasu a Coloradu s odlišným klimatem, a to buď s mírným, vlhkým nebo polosuchým podnebím.

Vzorky DNA pak byly z povrchu kůže mrtvol a okolní tkáně odebrány během prvních 21 dnů rozkladu, kdy je rychlost rozkladných procesů nejvyšší.

Po dekódování veškeré DNA vědci zjistili, že těla nesla stejný mikrobiální profil bez ohledu na jejich umístění, klima či roční období. Respektive, při zkoumání nebyli mikrobi, specifičtí pouze pro konkrétní prostředí, bráni v potaz.

„To, co jsme nakonec našli, byla spousta mikrobů, kteří se objevili v každém jednotlivém souboru dat. Jednalo se o klíčové rozkladače v každém prostředí,“ vysvětluje Zachary Burcham, hlavní autor studie a odborný asistent výzkumu na University of Tennessee.

Calliphora, zdroj: WikiCommons

Mikrobiom smrti

V této síti asi 20 mikrobů se vyskytovaly bakterie a houby, které se normálně na lidských tělech nenacházejí, dokud se nezačnou rozkládat. Vědci přitom zjistili, že se ve všech mrtvolách objevily ve stejný okamžik během prvních 21 dnů rozkladu.

Zřejmě tam byly zaneseny hmyzem, například mouchami rodu Calliphora, či mrchožrouty, kteří je tam přinesli z předchozí mrtvoly. Mikrobů v čase přibývalo a ubývalo ve vlnách. Na základě sledování těchto vln různých mikrobů, kombinování dat a s využitím modelu strojového učení byli vědci schopni vypočítat, jak dlouho se tělo rozkládalo.

Frederike Quaaková, mikrobioložka z Nizozemského forenzního institutu (NFI), která se studie nezúčastnila, se domnívá, že by se tato zjištění mohla stát užitečným doplňkem sady nástrojů pro odhady post mortem intervalu (PMI), tedy času, který uběhl od úmrtí.

Řekla však, že je třeba provést další výzkum, při němž budou tyto techniky skutečně využity v terénu. Quaaková k tomu říká: „V této studii se těla nacházela na povrchu, v reálu jsou však často pohřbívána, a to zabalená například do koberců nebo plastových vaků, což je činí méně dostupnými pro hmyz.

Někdy jsou dokonce ponořena pod vodou. V těchto situacích dochází k degradaci těla odlišně.“ Burcham potvrdil, že nyní s týmem pracují na nových studiích, zkoumajících rozklad organismů v uzavřených systémech a již pohřbených pozůstatků, takže budou moci brzy zjistit, zda se i tam objeví „mikrobiom smrti“.

Související články
Virtuální realita už není jen hračkou geeků, odnoží herního zábavního průmyslu nebo vědců. Její potenciál je větší, s přesahem do každodenního života. Městská knihovna v Praze prostřednictvím VR nejen zpřístupnila zajímavou, bezmála stoletou historii budovy knihovny na Mariánském náměstí, ale umožňuje i pohlédnout na knihovnu a její služby novýma očima. Městská knihovna v Praze zahájila projekt před […]
Pro dospělé není život černo-bílý, žijeme v mnoha barvách. Pro dítě se však dělí na dvě poloviny – ženskou a mužskou. Od chvíle, kdy dítě začne vnímat, je pro něj otec zástupcem/modelem jedné poloviny lidstva. A pokud muž chce být skutečným mužem/otcem, musí být i „dobrým tátou“… Role otce před 100 lety byla někde úplně […]
Larvy potemníka moučného, kterému se přezdívá moučný červ, patří mezi potravinové a skladištní škůdce. V domácnostech se s nimi naštěstí, na rozdíl od potravinových molů, setká málokdo. Larvy totiž potřebují velké zásoby potravin, protože se vyvíjejí dlouho. Podle českých vědců by se však v budoucnosti mohly právě ony stát základem našeho jídelníčku. Vzhledem k rostoucí […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
Tuto otázku si položili vědci z Friedrich Alexander Universität v Německu a hledali na ni odpověď. Zkoumání podrobili chemikálie obsažené v tělesném pachu, jejichž koncentrace se liší u kojenců a dospívajících. Malé děti voní rodičům příjemně, jako květiny, zato při zachycení tělesného pachu puberťáků, kteří nepoužili deodorant, sebou nejeden rodič trhne a nakrčí nos. V […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz