Dne 8. ledna 2024 poprvé odstartovala raketa Vulcan soukromé americké společnosti United Launch Alliance, která je společným podnikem Boeing a Lockheed Martin pro vesmírný průmysl. Na cestu k Měsíci vyslala první soukromou misi, sondu Peregrine.

I když se sondě na Měsíci nakonec přistát nepovedlo a byla řízeně navedena do atmosféry Země, kde zanikla, přidaly se obě společnosti do stále se rozrůstajícího klubu soukromých dobyvatelů vesmíru..

Jednoznačně tak potvrdily trend posledních let, kdy inovace v dobývání vesmíru vzaly do svých rukou soukromé společnosti, nesvázané pravidly státních organizací a rozpočtem závislým na vůli politiků. Přitom ještě krátce po roce 2000 nic nenasvědčovalo tomu, že by soukromé společnosti měly hrát při dobývání vesmíru zásadní roli.

Existovala sice celá řada společností v soukromém sektoru, bez kterých by se stavba raket i jejich vypouštění neobešly, ale ty všechny byly financovány vládními agenturami Spojených států (NASA), Evropské unie (ESA), Ruska (Roskosmos), Číny (CNSA) a dalších zemí, které aktivně rozvíjely svůj vesmírný program.

Zásadní motivací pro vstup soukromého sektoru a zejména kapitálu do vesmírných programů byla neudržitelnost jejich financování jen z vládních rozpočtů. V době letů na Měsíc docházelo k soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, takže vesmírný program umožňoval ukázat převahu toho kterého národa.

Peníze tedy tekly proudem. Po skončení studené války však zdroje vyschly a rozpočty se zredukovaly na nezbytné minimum. Poslední inovací byl program amerických raketoplánů Space Shuttle, který měl zlevnit náklady na dopravu nákladu na oběžnou dráhu Země, ale ve skutečnosti k tomu nikdy nedošlo.

Nejlevnější cestou na nízkou oběžnou dráhu Země tak zůstaly ruské rakety Sojuz, které vynesly již Jurije Gagarina.

Vizionář Elon

Elon Musk založil společnost Space X v roce 2002 a použil k tomu peníze z prodeje svého podílu v platebním systému PayPal. Dlouhodobým cílem jeho společnosti bylo a nadále zůstává dostat člověka na Mars.

Vedle toho sleduje i celou řadu podpůrných cílů, z nichž nejviditelnější je snížení nákladů na vynášení nákladu na oběžnou dráhu Země. K naplnění tohoto cíle začala společnost vyvíjet opakovaně použitelnou raketu, schopnou bezpečně přistát zpět na Zemi.

Pojmenovala ji Falcon 1 po vzoru vesmírné lodě Millenium Falcon z filmové ságy Start Wars. Po třech neúspěšných startech byla v létě 2008 společnost Space X těsně před bankrotem, od kterého ji zachránil čtvrtý, konečně úspěšný start.

To Muskovi umožnilo zajistit si financování od NASA díky účasti v programu vynášení nákladů na orbitální stanici ISS pomocí soukromých dopravců. V roce 2013 tak mohla Space X začít nabízet komerční vynášení nákladů na oběžnou dráhu s pomocí nové, mnohem větší rakety Falcon 9. Ta byla od počátku navrhována tak, aby její první stupeň uměl bezpečně přistát zpět na Zemi.

První úspěšné přistání Falconu 9 se povedlo v prosinci 2015. Opětovné použití prvního stupně výrazně snižuje celkové náklady na vesmírný start, protože s trochou nadsázky stačí „dotankovat“ a raketa může letět znovu.

Nejdražší součástky, jako jsou raketové motory, jejich čerpadla a celá řídící avionika rakety, se tak mohou používat vícenásobně, protože nejsou při každém startu zničeny.

Velkou část startů rakety Falcon 9 zabírá vynášení komunikačních družic konstelace Starlink, která zajišťuje rychlé internetové připojení přes satelit prakticky na celém povrchu Země. Ta patří také společnosti Space X a v konečném stavu by ji mělo tvořit téměř 12 000 družic obíhajících Zemi.

Vyneseno jich již bylo přes 8500 a přes 5000 z nich je aktuálně funkčních. Po splnění milníku o snížení ceny za vynesení nákladu na oběžnou dráhu Země se Musk plně soustředil na dlouhodobý cíl – dostat člověka na Mars.

To vyžaduje mnohem silnější raketu než Falcon 9, a dokonce i mnohem silnější než Saturn V, který dopravil člověka na Měsíc. Začala proto vznikat obří, opakovaně použitelná raketa Starship, jejíž první, znovupoužitelný stupeň je pojmenován Super Heavy.

Ta se poprvé vznesla v roce 2023, i když ještě nedosáhla orbity a musela být zničena v letu.

Raketa protinožců

Až na Novém Zélandu byla v roce 2006 založena společnost Rocket Lab, která se věnuje vývoji malých raket, určených k vynášení nákladů na oběžnou. Stala se první společností, která úspěšně dosáhla oběžné dráhy při startu z kosmodromu, nacházejícím se na jižní polokouli.

Všechny ostatní kosmické přístavy ať už v Americe, Rusku, Číně nebo dalších zemích totiž leží na severní polokouli. Rocket Lab zkonstruovala raketu Electron, která byla od počátku navrhována s cílem maximálně zjednodušit a zlevnit dopadu nákladu na oběžnou dráhu.

Electron má sice menší kapacitu než raketa Falcon 9 společnosti Space X, je schopen vynést přibližně 300 kilogramů na nízkou orbitu Země, ale jeho start je také násobně levnější.

Existuje celá řada malých satelitů, které jsou běžně vynášeny v rámci větších misí na standardních raketách. To ale limituje možnosti stanovení jejich přesné orbity, neboť ta je dána především primárním vynášeným nákladem.

Díky raketě Electron je však možné i tyto malé satelity vynést na přesné oběžné dráhy a sledovat tak například přírodní jevy nad konkrétním místem na Zemi. Aby v Rocket Lab zjednodušili výrobu Electronu, používají při výrobě součástek raketových motorů 3D tisk.

Raketa také nevyužívá obvyklá palivová čerpadla, ale čerpadla na elektřinu napájená z lithiových baterií. Raketa je vyrobena z uhlíkového kompozitu namísto svařovaného hliníku. Díky zavedení robotů se povedlo výrobu potřebných dílů zkrátit na pouhých 12 hodin. Sestavení celé rakety pak zabere jen zhruba týden.

Hvězdná budoucnost

Vstup soukromých společností do oblasti vesmírných letů dramaticky změnil jejich podobu a přinesl revoluci v podobě snížení nákladů a zpřístupnění vesmíru mnohem širší skupině aplikací. Skutečnou revoluci v životech lidí na Zemi přináší tisíce družic, které je dnes možné efektivně vynášet do vesmíru.

Ty zpřístupňují internet v odlehlých koutech světa, přináší fotografie přírodních katastrof téměř v reálném čase nebo sledují migrace ohrožených druhů zvířat, čímž pomáhají bojovat proti pytlákům.