Domů     Objevy
Čeští výzkumníci vyvinuli kvalitní bezlepkovou bagetu
Jan Zelenka 8.2.2024

Pacienti s celiakií, pšeničnou alergií a intolerancí se konečně dočkají bezlepkového pečiva kvality konvenčního pečiva. Novou recepturu vyvinul tým výzkumníků společnosti Perník s.r.o., Mikrobiologického ústavu AV ČR, Výzkumného ústavu potravinářského Praha a firmy RADANAL s.r.o.

Technologická agentura České republiky (TA ČR) podpořila tento projekt v rámci Programu EPSILON..

Bezlepková bageta je výsledkem čtyřletého výzkumného projektu. Foto: TA ČR

Bezlepková bageta je výsledkem čtyřletého výzkumného projektu a je připravená speciálním výrobním postupem z rýžového kvasu s přídavkem konopné bílkoviny. Bagety mají stejnoměrnou pórovitost, pružnost a pevnost střídy. Chuťově je pečivo neutrální a velmi podobné konvenčnímu pečivu.

Technologie pekařství

Technologie výroby bezlepkových baget využívající rýžový kvas a konopnou bílkovinu vyvinutá v rámci tohoto projektu je také perspektivní pro přípravu jiných druhů běžného bezlepkového pečiva, protože se nutričně i chuťové přibližují konvenčnímu běžnému pečivu a v některých kvalitativních parametrech i konvenční pečivo převyšují.

„Naší snahou bylo nahradit izolované bílkoviny z reziduálních potravinářských materiálů přírodními, co nejméně technologicky zpracovanými surovinami, které by byly pro pacienty psychologicky přijatelné,“ vysvětlila Martina Králová ze společnosti PERNÍK s.r.o.

Změna filozofie vývoje bezlepkových potravin není samoúčelná. Koresponduje se zásadami zdravého životního stylu, filozofií ochrany životního prostředí a konceptem trvalé udržitelnosti.

Bagety mají stejnoměrnou pórovitost, pružnost a pevnost střídy. Foto: TA ČR

Stále více pacientů

Bezlepková dieta je jediným celoživotním léčebným prostředkem pro pacienty s celiakií, pšeničnou alergií a intolerancí „Ty postihují zhruba dvě procenta populace,“ upozornil Petr Konvalinka, předseda TA ČR. Komerčně dostupné bezlepkové potraviny nedosahují kvality (nutriční a chuťové vlastnosti, trvanlivost) běžného pečiva využívajícího pro tyto pacienty toxické obiloviny.

Autoři vědeckých článků, které se tomuto tématu věnují, poukazují na problematičnost dlouhodobé konzumace komerčně nabízených bezlepkových potravin, zejména pro jejich snížený obsah bílkovin, vlákniny, mikronutrientů, vitamínů a vysoký glykemický index.

Test na specifické protilátky

Potenciální rizikovost využití netradičních surovin pro výrobu originálních bezlepkových pekařských výrobků může být i v možném alergenním potenciálu jejich složek. Z tohoto důvodu členové výzkumného týmu testovali přítomnost specifických IgE protilátek (spojených s alergií zprostředkovanou IgE protilátkami) proti extrahovatelným proteinům vytipovaných netradičních surovin u pacientů s aktivní celiakií, celiakálních pacientů na bezlepkové dietě, pacientů s pšeničnou (potravinovou) alergií a kontrolní skupiny dárců krve.

Zvýšená přítomnost IgE protilátek proti složkám vytipovaných surovin byla důvodem pro jejich vyloučení z vyvíjených receptur pro nové bezlepkové pekařské výrobky i testování potravinářsko-technologických vlastností.

„Výsledkem vývoje bylo vypracování a provozní otestování (realizace pečných zkoušek) nových pekařských receptur pro běžné bezlepkové pečivo využívající netradičních primárně bezlepkových surovin a izolovaných bílkovin.

To pak vedlo k vytvoření funkčního pekařského výrobku,“ uvedla Martina Králová. Součástí vývoje bylo vypracování specifické metodiky posuzování pekařské kvality běžného bezlepkového pečiva. A také vytvoření několika variant úpravy technologického cyklu, vedoucích k zachování vyšší biologické hodnoty využívaných surovin a předcházení výskytu látek s problematickým vlivem na lidské zdraví, které vznikají při vyšších pečících teplotách.

Související články
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Pěti nejdůležitějšími archeologickými areály Pražského hradu, které jsou z naprosté většiny veřejnosti nepřístupné, provede zájemce mobilní aplikace Pražský hrad archeologický. Seznámí je s historií jednotlivých památek a ukáže jim i to, jak se prostor vyvíjel v průběhu staletí. Více než 150 let trvající archeologický výzkum Pražského hradu za sebou zanechal mimo jiné zcela nový pohled […]
Slovo „plast“ dnes nemá dobrý zvuk. Počátkem minulého století to ale bylo úplně jinak. Objev první pevné hmoty vytvořené člověkem znamenal převrat v chemii a obrovský posun ve vývoji průmyslu. A také v osudu syna obyčejného vlámského ševce. Na belgické vesnici Sint-Martens-Latem nebylo nic zajímavého, dokud se tu na přelomu 19. a 20. století nezačali usazovat malíři. […]
Brněnským vědcům z institutu CEITEC Masarykovy univerzity se povedl velký pokrok v potírání bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči antibiotikům. S pomocí počítačové simulace navrhli speciální peptidy schopné prolomit ochrannou membránovou bariéru vytvořením pórů soudkovitého tvaru, které umožňují molekulám nekontrolovaně procházet přes membránu dovnitř a ven z buňky, což vede k rychlé buněčné smrti. Takové […]
Kosti, keramické střepy a šperky archeologům napovídají o dávné minulosti. Naopak útržky staletých textilií se odborníkům zdály dlouho zcela bezcenné. Přitom i „hadry“, jak se jim někdy přezdívá, poskytují o historii jedinečná svědectví. Ukazuje to příklad unikátních tkanin nalezených v hrobech na Pražském hradě, díky kterým zjišťujeme, co nosil Karel IV. a jeho manželky.   […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz