Domů     Vesmír
Obří zásoby ledu na rovníku Marsu
Zdroj: ESA

Planeta Mars je dalším cílem pro pilotované výpravy hned po tom, co lidská noha stane opětovně na Měsíci. Mohlo by se tak stát ještě do konce tohoto století. S ohledem na dobu letu k Marsu a zpět, která snadno přesáhne jeden rok, se vědci zabývají možností, jak zásoby vody doplnit přímo na Rudé planetě..

Přítomnost vody na Marsu není žádným tajemstvím. Již předchozí sondy zkoumající tuto planetu potvrdily, že marsovské polární čepičky obsahují vodu. Stejně tak povrch Marsu nese jasné známky působení tekoucí vody.

Mimo polární oblasti ale nebyly objeveny žádné zásoby vody, které by nabízely možnost jejich využití budoucími lidskými misemi. Příčinami jsou velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí a také atmosférický tlak.

Voda na Marsu

Na povrchu Marsu panují nízké teploty, sahající až k mínus 150 °C. Během marťanského dne ovšem může teplota na povrchu přímo osvětlovaném Sluncem vyšplhat až ke 20 °C. Největší překážkou pro přítomnost vody na Marsu je však velmi nízký tlak atmosféry.

Marťanská atmosféra má tlak přibližně jednoho procenta té pozemské. Při běžných teplotách nad nulou by se tak kapalná voda na Marsu okamžitě vypařila.

S ohledem na nízké teploty se proto vědci dlouhodobě zaměřují na hledání zmrzlého vodního ledu. Jasná přítomnost vodního ledu byla prokázána v marťanských polárních čepičkách, které se při pozorování teleskopem ze Země jeví jako bílá mračna v blízkosti obou pólů Marsu.

Čepičky jsou tvořeny kombinací vodního ledu a takzvaného suchého ledu, což je zmrzlý oxid uhličitý. Jejich velikost se mění v závislosti na ročním období a poloze Marsu vůči Slunci.

Medúzin příkop

Evropská sonda Mars Express se však zaměřila na zkoumání útvaru nacházejícího se prakticky na rovníku Marsu. Jedná se o formaci zvanou Medusae Fossae, v češtině Medúzin příkop, která pravděpodobně vznikla jako pozůstatek sopečné činnosti na Marsu.

Táhne se od nejvyšší marsovské sopky Olympus Mons do vzdálenosti přibližně 5 000 kilometrů. Předchozí pozorování předpokládala, že proláklina je zaplněna zejména drobných prachem, který je kombinací zvětralých hornin a původního sopečného popela.

Zdroj: ESA

Nový průzkum pomocí radaru MARSIS, který umí pronikat i hluboko pod povrch, ale odhalil složení, které neodpovídá jen prachovým částicím a jejich zhutněným vrstvám. Celá oblast se totiž na radaru jeví jako „průhledná“.

Hloubka prolákliny dosahuje v některých místech až 3,7 kilometrů. Prach by se tady měl vlastní vahou v takové vrstvě zhutnit až do podoby, která odpovídá přibližně pozemskému pískovci. Nic takového ale radarová data neodhalila.

Led v hlubinách

Naměřené výsledky odpovídají spíše vrstvám vodního ledu, který i pod velkým tlakem nemění své vlastnosti tak jako prach. Pravidelně se zřejmě střídají tenčí vrstvy tvořené prachem a tlustší z vodního ledu.

Celá tato struktura je potom shora zasypána přibližně 800 metrů vysokou vrstvou navátého drobného prachu. Díky tomu je chráněna před působením slunečního záření a může zajistit existenci vodního ledu i v rovníkové oblasti Marsu.

To je velmi pozitivní zpráva pro budoucí lidské výpravy na Mars, které mají mířit právě do rovníkových oblastí. Vodní led by bylo možné použít nejen pro samotnou posádku, ale i pro hydroponické pěstování rostlin, případně pro výrobu pohonných hmot.

Nadšení z přítomnosti ledu však tlumí fakt, že se nachází v hloubce okolo 800 metrů pod vrstvou navátého prachu, kterou by bylo nejprve nutné provrtat pro přístup k samotnému ledu.

Související články
Země a jejích sedm sestřiček se od svého zrodu drží pomyslných máminých sukní. Možná se jejich orbity v minulosti měnily, možná pohltily některé ze svých sourozenců, ale z dálky Sluneční soustava působí jako vzorová hvězdná rodina. Nedá se ovšem vyloučit, že kdysi dávno v raných fázích vývoje Sluneční soustavy gravitační kulečník mohl některou z planet […]
Pete Conrad byl třetím člověkem na Měsíci, zemřel v roce 1999 při havárii motocyklu, který sám řídil. Manželka Nancy na jeho počest spustila Conrad Challange, prestižní mezinárodní soutěž, v rámci které mohou mladí lidé z celého světa soutěžit o to, kdo navrhne nejužitečnější inovaci pro vesmírný program. Letos v ní uspěla pětice studentů z Čech. […]
Americká sonda Juno zkoumá Jupiter už od roku 2016. Největší planeta Sluneční soustavy je bezesporu zajímavým tělesem, ale to samé platí i o jejích oběžnicích. Proto sonda čas od času zaměří svou pozornost na některou z nich. Kdyby na Jupiterově měsíci Io žili nějací kartografové, byly by ze své práce zoufalí. Extrémní vulkanismus tohoto tělesa, […]
Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která se kvůli ní při svém pohybu podivně „kymácí“. Neunikla tak pozornosti mise Gaia Evropské kosmické agentury. K ověření hmotnosti černé díry byla použita data z dalekohledu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře (ESO VLT) a dalších pozemních observatoří, podle nichž […]
Při pohledu na hvězdný pár v srdci úchvatného oblaku plynu a prachu astronomy čekalo překvapení. Hvězdné páry jsou si obvykle velmi podobné, jako dvojčata, ale v případě HD 148937 se jedna hvězda zdá být mladší a na rozdíl od druhé je magnetická. Nová data Evropské jižní observatoře (ESO) naznačují, že v systému byly původně hvězdy […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz