Domů     Příroda
Zemědělství není lidským unikátem
FOTO: Bandwagonman / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Účelové pěstování plodin v pravém zemědělském slova smyslu není lidským unikátem. V amerických lesích najdeme malé hospodáře, kteří se starají o své houbové zahrady. Jsou jimi mravenci z kmene Attini, jenž čítá na 250 druhů. .

Zemědělství se vyvinulo jen u tohoto kmene mravenců a jakmile si jej osvojili, už se z jejich linie nikdy neztratilo. Zatímco lidé začali se zemědělstvím před asi 12 000 lety, mravenci se mu věnují 60 milionů let.

Není tedy divu, že jsou jejich farmy sofistikované a na vysoké úrovni. Navíc za tak dlouhou dobu prošli několika zemědělskými revolucemi, které změnily nejen způsob jejich zemědělství, ale také samotnou biologii svých plodin i sebe samotných.

Kultivace hub

Je zřejmé, že mravenci o své houbové zahrady neúnavně pečují a do své péče zahrnují i pokročilé hygienické návyky, aby své plodiny ochránily před chorobami. Aby drželi potencionálně nebezpečný odpad dál od zahrad, mají určená místa v hnízdě, kde ho nechávají.

A co se týká sběračů listí, sbírají jen ty nejčerstvější listy přímo ze stromu, na rozdíl od jiných druhů kmene Attini, kteří sbírají mrtvé rostliny a živočišný materiál. Tím se po přežívání po masovém vymírání dostávají zpět ke klasické herbivorii.

Dnes jsou považováni za hlavní herbivory neotropů. Pro představu, jedna kolonie sklidí ročně přibližně 240 kg listí.

Sofistikované metody zemědělské

Zemědělství se stalo součástí mravenčí kultury, a tak když si mladá královna zakládá novou kolonii, přináší si do ní i houby ze své domovské kolonie. Kmeny hub jsou tak předávány z generace na generaci.

Své technologické postupy Attini navíc zdokonalili natolik, že u nich nalezneme nejen hnojení pomocí speciálních bakterií, ale také využití pesticidů a antibiotik. Sami mravenci se s jedovatými látkami v rostlinách vypořádávají skrze houby.

Docílí toho pomocí zvláštního cyklu, který začíná donesením čerstvých listů do hnízda a jejich umístěním na vrch hromady nad starší listí a nad houby vespod. Následně se mravenci nakrmí již zmíněnými gongylidii, ve kterých se nachází enzymy štěpící jedovaté látky v rostlině.

Jeden z enzymů je i lakáza, která štěpí taniny a flavonoidy, pro mravence jedovaté látky. Lakáza i další enzymy přežijí cestu trávicím ústrojím mravence a na rostlinu se dostanou ve fekálních kapkách, které mravenec vyloučí na vrchu hromady, tedy na čerstvé listy.

Listy se kromě detoxifikace začnou i rychleji rozkládat, takže má houba snazší přístup k živinám uvnitř listu.

Autorka: Marika Davídková

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz