Madagaskar je ostrov ležící při jihovýchodním pobřeží kontinentální Afriky. Od nejbližší pevniny ho odděluje 400 km široký Mosambický průliv. Nález dávných jeskynních maleb naznačuje, že zde zřejmě docházelo k mísení vlivu afrických i asijských kultur..

Madagaskar je největším africkým ostrovem a čtvrtým největším ostrovem světa. Jeho flóra a fauna je z 90 % endemická. Poprvé osídlen byl zřejmě kolem třetího století před naším letopočtem, a to austronéskými národy (obývajícími Polynésii, Melanésii, Novou Guineu a pobřeží Mikronésie).

Tito lidé se na ostrov přeplavili na vahadlových člunech přes Indii z Indonésie, především z Bornea. V horských oblastech Madagaskaru pak začali pěstovat rýži, kterou si s sebou dovezli.

První obyvatelé Madagaskaru

Následně je doplnili Bantuové z Afriky, kde obývali oblast sahající od rovníkové Afriky až po jih Afriky, když překonali Mosambický průliv. Postupem času na ostrov dorazily i další etnické skupiny. Dnešní obyvatelé Madagaskaru, Malgaši, jak dokládá i analýza jejich DNA, tak mají předky z afrických i asijských populací. Svědčí o tom ostatně i jeskynní malby, které se na ostrově podařilo najít.

Poblíž vesnice Anahidrano na severozápadním okraji chráněné oblasti Beanka objevil v roce 2013 tým mezinárodních vědců, konkrétně ve špatně přístupné jeskyni Andriamamelo, unikátní kresby, které jsou příkladem prehistorického jeskynního umění.

Na kdysi světlé krasové skále byly černým pigmentem vyvedeny postavy a symboly. Vědci strávili několik dní průzkumem a mapováním celé jeskyně, pořizováním digitálních záznamů kreseb a jejich překreslováním.

Vliv Egypta i Bornea?

Trvalo jim však roky, než prohledali muzejní archivy a související literaturu, aby potvrdili výjimečnost toho, co našli. Celkem 72 kreseb mimo jiné zachycovalo 16 zvířat, 6 lidských postav, dvě hybridní formy člověka a zvířete, dva geometrické vzory a 16 figur ve tvaru písmene M. Některá vyobrazení podle odborníků přímo navazovala na egyptské náboženské motivy z doby vlády Ptolemaiovců (300–30 př.

n. l.). Je možné, že se Egypťané přeplavili na tento ostrov?

Vědci v malbách identifikovali sokola, jakožto boha Hora, dále boha Thotha s ptačí hlavou a pštrosí bohyni Ma’at. Hybridní postavy člověka a zvířete by pak mohly být ztvárněním Anubise, staroegyptského boha zobrazovaný jako muž s psí hlavou.

Minimálně tři ze zobrazených zvířat byla vyhynulá, jednalo se o obřího lemura lenochodovitého (Palaeopropithecidae), pštrosa obrovského (Aepyornis maximus), kterému se v angličtině říká „sloní pták“, a želvu obrovskou.

Scéna s lemurem zachycuje lov, při němž zvíře leží na zádech, vpravo od ně jsou menší zvířata, pravděpodobně psi, a vlevo lovec s naznačeným lukem a šípem.

Podivné M-figury

Některé spíše abstraktní postavy pak připomínají 2000 let staré jeskynní malby z ostrova Borneo. Další zajímavostí je, že v jeskyni Andriamamela není vůbec zachycen zebu, domestikovaná forma indického pratura, který je posledních tisíc let na Madagaskaru považován za posvátné zvíře.

Na jeskynních malbách objevených na jihu Madagaskaru byl přitom znázorňován hojně. Nevysvětlený zůstává i význam tak zvaných M-figur, na první pohled připomínajících písmeno M či jednoduché panáčky, které se hojně vyskytovaly právě i v jeskynním umění Bornea.

Podle vědců se dokonale hodí pouze k písmenu „hawt“ (ሐ), ve starověké etiopské amharské abecedě vyslovovanému jako „ha“. V některých austronéských jazycích je „ha“ výrazem pro „dech života“. Vědci předpokládají, že tyto jeskynní malby jsou staré asi 2000 let, ovšem datování jeskynního uměni je vždy obtížné, v tomto případě o to více, že černý pigment, kterými jsou malby zhotoveny, obsahuje jen malou složku dřevěného uhlí, jež by se dalo využít pro radiokarbonové datování.

Z toho, co se odborníkům podařilo zjistit a shromáždit, nicméně vyplývá, že madagaskarský lid, jazyk a kultura v sobě mísí africké a asijské vlivy, díky čemuž vznikl jedinečný malgašský lid.