Domů     Příroda
Samci v pozoru: Byl objeven virus, který likviduje výhradně je!
Martin Janda 17.12.2023

Virus, který zabíjí jen samce, to zní poněkud děsivě. Avšak náhodný objev ze skleníku japonské univerzity by mohl vědcům pomoci najít způsoby, jak kontrolovat zemědělské škůdce nebo dokonce likvidovat hmyz, který šíří nemoci..

V roce 1983 měl i v československých kinech premiéru polský snímek Sexmise. Podobenství o nesvobodě, natočené v těžkých časech výjimečného stavu v Polsku, si jako východisko vzalo situaci, kdy na planetě žijí pouze ženy, mezi které se tak trochu omylem dostanou dva muži.

Jistý virus tento film možná viděl a zaujal jej natolik, že se jím nechal inspirovat…

Nyní tento virus popsali japonští vědci. Objev popsaný v časopise The Proceedings of the National Academies of Sciences je pádným důkazem toho, že „se vyvinul více než jeden virus, který selektivně zabíjí hmyzí samce“, uvedl odborník na symbionty z Liverpoolské univerzity Greg Hurst, který se na studii nepodílel.

„Dá se čekat, že v blízké budoucnosti bude objeveno mnohem více podobných případů,“ podotkl výzkumník z japonské Národní organizace pro výzkum zemědělství a potravin a jeden z autorů studie Daisuke Kageyama.

Virus byl objeven náhodou. Výzkumná technička na univerzitě v Minamikyūshū Misato Terao, urovnávala skleník v areálu univerzity, když si všimla, že, že zdejší netýkavky okusují nevítaní vetřelci v podobě tlustých zelených housenek.

Sebrala je a tak trochu z rozmaru je odnesla do laboratoře fyziologa hmyzu Jošinoriho Šintaniho.

Toho napadlo, že by housenky červce tabákového, postrachu všech zemědělců ve východní a jihovýchodní Asii, mohly posloužit jako krmivo pro jiné druhy hmyzu. „Byl to téměř zázrak, že neskončily v koši,“ řekl.

Když si na ně o několik dní později vzpomněl, místo housenek na něj čekala padesátka dospělých můr, přičemž všechny byly samičky.

To samozřejmě Šintaniho zaujalo. Samičky ze skleníku poté zkřížil se samci červce, kteří mu po večerech poletovali kolem domu. Ukázalo se, že skleníkové můry nakonec měli v druhé, třetí i čtvrté generaci pouze dcery.

Vědci nakonec pozorovali celkem třináct generací a v nich se narodili pouze tři samečkové. Šintani a Kageyama si uvědomili, že tady něco nehraje. Došlo jim, že nejspíše mají v rukou zatím nepolapeného zabijáka samců.

Vědci již desítky let vědí, že některé mikroorganismy, obvykle bakterie, se mohou usídlit v rosolovité cytoplazmě buněk hmyzu. A pomocí ne zcela popsaného procesu se tyto mikroby mohou přenášet z matky na potomstvo.

Někdy tito mikrobiální symbionti narušují rozmnožování hostitele. Z pohledu takového symbionta jsou totiž samci zbyteční, protože mu nemohou pomoci s jeho šířením. Mikrob je tedy jednoduše eliminuje. Příkladem je bakterie Wolbachia, která zabíjí čerstvě narozené motýlí samečky.

Jiné bakterie likvidují vyvíjející se samce ještě před jejich vylíhnutím, čímž snižují konkurenci pro samičky a zároveň jim poskytují posilující a neplánovanou svačinu v podobě vajíček, ve kterých zůstali uvězněni jejich nevylíhnutí bratříčkové.

Zatím relativně dobře fungující zbraní proti bakteriím jsou antibiotika, byť rezistence vůči nim díky jejich nadužívání roste. Avšak ani po jejich nasazení dominance samiček neustoupila. Genetická analýza odhalila příznačné známky viru, který se však nepodobá žádnému jinému zabijákovi samců, který byl dosud pozorován.

Dosud byly zdokumentovány pouze dva viry, které zabíjejí samce; virus nalezený japonskými vědci, který pojmenovali SlMKV, se zřejmě vyvinul samostatně.

Aby doktor Šintani potvrdil, že samce zabíjející virus je skutečně infekční a dědičný, provedl poněkud nechutný experiment. Se svým týmem smíchal těla kukel a dospělých jedinců s SlMKV a výslednou kaši vstříkl do těl nenakažených kukel a můr.

A skutečně, v další generaci výrazně převažovaly narozené samičky a v dalších generacích samci zcela vymizeli.

Další experimenty odhalily, že při odhalení viru SlMKV měli vědci pověstnou kliku jak od blázince. Virus je totiž citlivý na teplo a vědci zjistili, že účinek viru se při vyšších teplotách snižuje a nakonec je neutralizován.

Původní areál výskytu červce se nachází v subtropických částech Číny a Tchaj-wanu. Vědci předpokládají, že klima v původním domově housenky působí potlačuje účinek zabíjení samců. Byla to čistě náhoda, že mírné teploty v Japonsku spadají do zóny, v níž je SlMKV aktivní, a že si proto vědci mohli všimnout nerovnováhy pohlaví ve skleníku.

Objev viru by mohl mít zásadní význam v boji proti zemědělským škůdcům nebo proti komárům, kteří přenášejí řadu život ohrožujících nemocí. Podle evoluční bioložky z Helsinské univerzity Anne Duplouyové, která se zabývá mikrobiálními symbionty u hmyzu, se však lidem krátí čas, aby se od těchto mikrobů citlivých na teplotu něco naučili.

Podle ní je pravděpodobné, že s měnícím se klimatem o mnoho těchto interakcí přijdeme dříve, než je bude možné zdokumentovat.

Související články
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
Změna klimatu dle expertů povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů, které však na nové „obyvatele“ nejsou připravené. Podle nejnovější studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí postupně přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. V odborné práci, která byla publikována v žurnálu Lancet Planetary Health, vědci modelovali geografické rozšíření 209 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz