Domů     Vesmír
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
Veronika Tyrková 1.12.2023
FOTO: ESA/ATG a ESA/Gaia/DPAC / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo

O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze.

Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?.

Gaia je astrometrická mise. Zabývá se tedy přesným měřením několika klíčových parametrů cílených objektů. Nejen, že dokáže změřit vzdálenost hvězd a jejich zářivost v červené i modré části elektromagnetického spektra. Kombinací těchto parametrů za pomocí tzv.

Hertzsprungova–Russellova diagramu lze navíc odvodit povrchovou teplotu hvězdy, její hmotnost a velikost, a dokonce její minulý i budoucí vývoj.

Deformace temnou hmotou

Analýza dat získaných misí Gaia například odhalila, že disk Mléčné dráhy není plochý, ale zdeformovaný, zprohýbaný a kýve se jako rotující vrchol. Doposud se předpokládalo, že jeho tvar je výsledkem srážky s jinou, trpasličí galaxií jménem Sagittarius.

K podobným kolizím došlo v historii Mléčné dráhy hned několikrát, a každá taková způsobila obrovské výtrysky formování hvězd, jedna z nich stála pravděpodobně i za zrodem Slunce a sním i celé sluneční soustavy.

Nejnovější data ovšem nabízejí další možné vysvětlení. Za tvarem disku Mléčné dráhy může být zodpovědné halo temné hmoty, kterým je jako většina galaxií obklopená, samo vychýlené možnou srážkou se Sagittariem někdy před 7 miliardami lety.

Řídící centrum. Očekává se, že v roce 2025 observatoři dojde palivo a mise vstoupí do pooperační fáze. FOTO: European Space Agency / Creative Commons / CC BY-SA 3.0 igo

Mimořádná mapa časoprostoru

S každým balíčkem dat se neustále zdokonaluje 3D atlas našeho kvadrantu galaxie.

Vůbec poprvé tak máme v rukou kompletní sečtení hvězdné populace daleko za sousedstvím Slunce v nejrůznějších fázích života, což výrazně posouvá kupředu naše porozumění formování a vývoje hvězd. Tato mapa je dynamická.

Při skenování oblohy se observatoř otáčí kolem své osy, to umožňuje dvojicí jejích teleskopů, oddělených od sebe širokým úhlem 106,6 stupňů, oskenovat každou hvězdu během jedné rotace dvakrát.

Tím vzniká mapa v pohybu, 3D vizualizace skutečného pohybu hvězd napříč galaxií. Protože objekty ve vesmíru následují zákony fyziky, jsou astronomové schopni tuto mapu přetáčet dopředu i dozadu v čase dle libosti.

Před očima se tak odvíjí miliardy let života Mléčné dráhy do minulosti i do budoucnosti.

Archeoastronomie v nich následně hledá důkazy starověkých kolizí, vlivem kterým se Mléčná dráha utvořila do své současné podoby – masivní spirálové galaxie zahrnující na 200 miliard hvězd.

reklama
Související články
Vědci objevili vodní páru v disku kolem mladé hvězdy přesně v místě, kde se mohou formovat planety. Voda je klíčovou složkou života na Zemi a předpokládá se, že hraje významnou roli i při vzniku planet. Dosud se nám však nikdy nepodařilo zmapovat, jak je voda rozložena ve stabilním chladném disku – tedy v takovém typu […]
Robotický modul Odysseus je prvním americkým modulem na Měsíci od Apolla 17, které v roce 1972 naposledy dovezlo na našeho vesmírného souseda lidskou posádku. Od té doby hvězdy a pruhy na Měsíci chyběly. V případě Odyssea jde navíc o vůbec první lunární dosednutí soukromé společnosti. Přistávací modul, který je něco větší než telefonní budka, dorazil […]
Spadnout přes palubu v bodě Nemo znamená připravit se na urputný plavecký výkon. Z nejizolovanější části oceánu je to vzdušnou čarou 3x blíž na Mezinárodní vesmírnou stanici než k nejbližší pevnině. Ačkoliv hostí minimum mořského života, o společnost zde není nouze – postarají se o ni trosky vesmírných lodí a tuny plastového odpadu. Kolem bodu na souřadnicích 48°52′ […]
Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. První planeta Sluneční soustavy a nejmenší z terestrických planet je přitom přinejmenším stejně pozoruhodná její sourozenci. Dosud Merkur zkoumaly jen tři sondy. V sedmdesátých letech kolem něj prolétla americká sonda Mariner, pak až v roce 2011 […]
Slunce bývá často opěvováno jako matka pozemského života. To je samozřejmě do značné míry pravda, ale nelze zároveň zapomínat na to, že jednou bude jeho hrobařem. A do té doby navíc může života na planetě Zemi pořádně zkomplikovat. Ostatně, v minulosti už to několikrát dokázalo. Slunce je celkem průměrná hvězda patřící do skupiny žlutých trpaslíků. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz