Domů     Příroda
Český výzkum zraku hlubokomořských ryb podpoří evropský grant
Zdroj: Wiki Commons

Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech..

Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum na vysoké úrovni, a to napříč všemi obory. Jediným kritériem hodnocení projektu je vědecká excelence – a to jak návrhu projektu, tak samotného řešitele.

To kromě předchozích výsledků v oboru předpokládá, že výzkumní pracovníci předloží zcela nové fundamentální myšlenky, které nejsou jen pouhým pokračováním předchozího výzkumu. Projekt má mít ambici výrazně ovlivnit daný obor, posunout stávající hranice oborových znalostí a otevřít tak nové výzkumné perspektivy.

Dvěma českým vědcům z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se letos podařilo získat Konsolidační granty ERC na podporu jejich výzkumu. To jim zajistí financování jejich zkoumání až do výše dvou milionů euro po dobu pěti let.

Díky tomu si mohou sestavit vědecké týmy, které jim s bádáním pomohou. Další milion euro může být poskytnut na krytí výdajů spojených se stěhováním vědce z důvodu výzkumu, případně na nákup potřebného vybavení. Celkem tak mohou mít k dispozici až 75 milionů korun.

Odhalené tajemství hlubokomořských ryb

Grant získala zooložka Zuzana Musilová, aby mohla zkoumat zrak hlubokomořských ryb. Oči obratlovců umožňují barevné vidění, a to díky dvěma typům fotoreceptorů, kterými disponuje jejich oční sítnice pro vnímání světla.

Jedná se o tyčinky, které umožňují vidění za šera, a o čípky, jež zakládají barevné vidění za denního světla. O hlubokomořských rybách je známo, že se jim podařilo dobře adaptovat na extrémní prostředí, které obývají.

Vědkyně se domnívá, že se jejich zrakový systém vyvinul tak, aby byly schopny vnímat barvy, aniž vy měly čípky pro barevné vidění za denního světla. Vysvětluje: „Mnoho hlubokomořských ryb čípky postrádá, což je činí barvoslepými.

Nový zrakový systém u některých ryb je založený čistě na kombinaci různých tyčinkových opsinů a možná toto omezení překonává. Buď umožňuje rozlišovat barvy, nebo jde o supercitlivé tyčinky vnímající jakékoliv světlo bez ohledu na jeho barvu.

Ať tak či tak, takovýto zrakový systém se nevyskytuje u žádného jiného obratlovce.“.

Zdroj: Wiki Commons

Zkoumání tajů rostlin

Druhým českým vědcem, který uspěl se svojí žádostí o grant, je rostlinný biolog Matyáš Fendrych. Ten se ve svém výzkumu zabývá hormonem auxinem, který je považován za fenomén rostlinné biologie. Fendrych vysvětluje jeho funkci:

„Auxin má naprosto ústřední roli v regulaci růstu rostlin. Bez něj by tu žádné rostliny, tak jak je dnes známe, nebyly.“ Nedávno se mu podařilo v kořenu modelové rostliny zvané huseníček, který patří mezi plevele, objasnit tak zvanou rychlou auxinovou odpověď.

Díky ní jsou kořeny rostliny schopny rychle prorůstat půdou a dobře se v ní orientovat. Fendrych popisuje, na co se bude moci, díky získání evropského grantu, v dalším výzkumu zaměřit: „Nyní chceme zjistit, zda je tato odpověď, specialitou‘, která se vyvinula v kořenech huseníčku, nebo je to obecnější děj, který se odehrává i v jiných částech rostlin a u jiných druhů, jako jsou například trávy.“ Získání tohoto prestižního grantu hned dvěma českými vědci je důkazem, že jsou úspěšní i na poli mezinárodního bádání.

Štítky:
Související články
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
Změna klimatu dle expertů povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů, které však na nové „obyvatele“ nejsou připravené. Podle nejnovější studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí postupně přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. V odborné práci, která byla publikována v žurnálu Lancet Planetary Health, vědci modelovali geografické rozšíření 209 […]
Pokud se had stane obětí útoku, obvykle volí dvě strategie; buď reaguje protiútokem nebo útěkem. A pak jsou tu ještě užovky z ostrova Golem Grad v Severní Makedonii. Ti v případě ohrožení předvedou hereckou etudu. Pokud jsou makedonské užovky podplamaté chyceny, teatrálně se svíjejí a špiní se štiplavým koktejlem svého pižma a výkalů. Nakonec ochabnou, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz