Domů     Příroda
Dávní žraloci vnímali hořkou chuť
Zdroj: Pixabay

Vědci se dlouhou dobu domnívali, že vnímání hořké chuti je vlastní pouze kostnatým rybám. Nejnovější výzkum německých vědců však ukázal, že hořkou chuť s velkou pravděpodobností rozpoznávaly už před mnoha miliony lety také chrupavčité paryby, tedy žraloci a rejnoci..

Hořká chuť je obecně považována za signál, varující před potenciálně nebezpečnými potravinami, toxiny a jedy. Mnohé přirozené látky s trpkou chutí totiž vyrábějí rostliny jako pesticidy, aby odradily bakterie a hmyz.

Bohužel právě tyto látky, které některým druhům zeleniny a ovoce dodávají hořkou chuť, jsou jejich tajemstvím: ve vysokých dávkách mohou být nebezpečné, ale v malém množství mohou být dokonce zdraví prospěšné. Člověk je však instinktivně shledává podezřelými.

Hořké látky obsažené v citrusových plodech, například v grapefruitu, působí proti zánětům, brokolice, zelí či kapusta zase proti nádorům. Podobně působí i trpké substance, které se nalézají v zeleném čaji, čistém kakau, červeném víně a kávě.

Adam Drewnowski z University Johnse Hopkinse v Baltimoru k tomu říká: „Fytonutrienty (živiny rostlinného původu obsažené v ovoci a zelenině) pomáhají předcházet nádorům, protože narušují buňky: jsou zdravé právě proto, že jsou toxické.“.

Receptor vnímání hořké chuti

Nyní se výzkumný tým vědců z Univerzity v Kolíně nad Rýnem ve spolupráci s kolegy s Leibnitzova institutu pro biologii potravinových systémů ve Freisingu zaměřil na zkoumání, zda i dávní žraloci mohli vnímat hořkou chuť.

V minulosti se molekulární výzkum týkající se žraloků příliš neprováděl, protože měli natolik rozsáhlé genomy, že jejich sekvenování bylo složité a trvalo dlouho. Pokrok v těchto technikách však umožnil Dr. Maiku Behrensovi a Tatjaně Langové z Leibnizova institutu a profesorce Sigrun Korschingové z Ústavu genetiky Univerzity v Kolíně nad Rýnem zaměřit se na hledání receptorů hořké chuti u chrupavčitých paryb.

Ocún, zdroj: Pixabay

Tento receptor patří k tak zvaným chuťovým receptorům typu 2 (T2R), díky kterým rovněž lidé vnímají hořké a potenciálně toxické potraviny. Dvanáct ze sedmnácti studovaných genomů chrupavčitých paryb obsahovalo geny pro chuťové receptory typu 2, přičemž u každého druhu byl přítomen pouze jeden gen T2R. Výzkumníci pojmenovali tento jediný gen T2R1. Skutečnost, že byl nalezen pouze jediný tento gen, naznačuje, že jde o původní formu těchto receptorů hořké chuti, která nebyla změněna duplikací genů a následnou odlišnou specializací výsledných receptorů.

Paryby rozpoznávaly hořkou chuť už před 500 miliony lety

„Tato zjištění nám dávají nový pohled na vývoj těchto receptorů: Můžeme se podívat téměř 500 milionů let zpět na molekulární a funkční původ celé rodiny receptorů hořké chuti, protože tak starý je poslední společný předek chrupavčitých a kostnatých ryb,“ vysvětluje Sigrun Korschingová.

Dále vědci zavedli gen T2R žraloka bambusového (Chiloscyllium plagiosum) a žraloka kočičího (Scůoprhinus canicula) do imortalizovaných buněčných linií.

Podle výsledků mohli tito žraloci vnímat některé hořké chutě, které jsou dnes schopni rozpoznávat lidé, například kolchicin (prudký jed z ocúnu, v malých dávkách využívaný k léčbě revmatismu) nebo žlučové kyseliny.

Z 94 hořkých látek, které jsou lidé schopni rozeznat, aktivuje žraločí receptory 11 z nich. Některé je dokonce schopná vnímat i živoucí fosilie latimérie podivná (Latimeria chalumnae), o níž si odborníci mysleli, že vyhynula před 70 miliony lety.

Štítky:
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz