Domů     Příroda
Dávní žraloci vnímali hořkou chuť
Zdroj: Pixabay

Vědci se dlouhou dobu domnívali, že vnímání hořké chuti je vlastní pouze kostnatým rybám. Nejnovější výzkum německých vědců však ukázal, že hořkou chuť s velkou pravděpodobností rozpoznávaly už před mnoha miliony lety také chrupavčité paryby, tedy žraloci a rejnoci..

Hořká chuť je obecně považována za signál, varující před potenciálně nebezpečnými potravinami, toxiny a jedy. Mnohé přirozené látky s trpkou chutí totiž vyrábějí rostliny jako pesticidy, aby odradily bakterie a hmyz.

Bohužel právě tyto látky, které některým druhům zeleniny a ovoce dodávají hořkou chuť, jsou jejich tajemstvím: ve vysokých dávkách mohou být nebezpečné, ale v malém množství mohou být dokonce zdraví prospěšné. Člověk je však instinktivně shledává podezřelými.

Hořké látky obsažené v citrusových plodech, například v grapefruitu, působí proti zánětům, brokolice, zelí či kapusta zase proti nádorům. Podobně působí i trpké substance, které se nalézají v zeleném čaji, čistém kakau, červeném víně a kávě.

Adam Drewnowski z University Johnse Hopkinse v Baltimoru k tomu říká: „Fytonutrienty (živiny rostlinného původu obsažené v ovoci a zelenině) pomáhají předcházet nádorům, protože narušují buňky: jsou zdravé právě proto, že jsou toxické.“.

Receptor vnímání hořké chuti

Nyní se výzkumný tým vědců z Univerzity v Kolíně nad Rýnem ve spolupráci s kolegy s Leibnitzova institutu pro biologii potravinových systémů ve Freisingu zaměřil na zkoumání, zda i dávní žraloci mohli vnímat hořkou chuť.

V minulosti se molekulární výzkum týkající se žraloků příliš neprováděl, protože měli natolik rozsáhlé genomy, že jejich sekvenování bylo složité a trvalo dlouho. Pokrok v těchto technikách však umožnil Dr. Maiku Behrensovi a Tatjaně Langové z Leibnizova institutu a profesorce Sigrun Korschingové z Ústavu genetiky Univerzity v Kolíně nad Rýnem zaměřit se na hledání receptorů hořké chuti u chrupavčitých paryb.

Ocún, zdroj: Pixabay

Tento receptor patří k tak zvaným chuťovým receptorům typu 2 (T2R), díky kterým rovněž lidé vnímají hořké a potenciálně toxické potraviny. Dvanáct ze sedmnácti studovaných genomů chrupavčitých paryb obsahovalo geny pro chuťové receptory typu 2, přičemž u každého druhu byl přítomen pouze jeden gen T2R. Výzkumníci pojmenovali tento jediný gen T2R1. Skutečnost, že byl nalezen pouze jediný tento gen, naznačuje, že jde o původní formu těchto receptorů hořké chuti, která nebyla změněna duplikací genů a následnou odlišnou specializací výsledných receptorů.

Paryby rozpoznávaly hořkou chuť už před 500 miliony lety

„Tato zjištění nám dávají nový pohled na vývoj těchto receptorů: Můžeme se podívat téměř 500 milionů let zpět na molekulární a funkční původ celé rodiny receptorů hořké chuti, protože tak starý je poslední společný předek chrupavčitých a kostnatých ryb,“ vysvětluje Sigrun Korschingová.

Dále vědci zavedli gen T2R žraloka bambusového (Chiloscyllium plagiosum) a žraloka kočičího (Scůoprhinus canicula) do imortalizovaných buněčných linií.

Podle výsledků mohli tito žraloci vnímat některé hořké chutě, které jsou dnes schopni rozpoznávat lidé, například kolchicin (prudký jed z ocúnu, v malých dávkách využívaný k léčbě revmatismu) nebo žlučové kyseliny.

Z 94 hořkých látek, které jsou lidé schopni rozeznat, aktivuje žraločí receptory 11 z nich. Některé je dokonce schopná vnímat i živoucí fosilie latimérie podivná (Latimeria chalumnae), o níž si odborníci mysleli, že vyhynula před 70 miliony lety.

Štítky:
Související články
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)víte o matche? Matcha je 100% zelený čaj z Japonska v jemně mleté formě. Konzumuje celý, ne jen ve formě výluhu. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz