Váží přes jeden kilogram, zadržují kolem 13 % krve a plní více než 500 funkcí. Slouží jako metabolická továrna, překladiště tuků a navíc se umí sama regenerovat. Seznamte se s játry….

1983

Deset let… Tak dlouho trvaly přípravy v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny na v té době značně složitý zákrok – transplantaci největší a nejdůležitější žlázy lidského těla, jater. Vynaložené úsilí následně vyvrcholilo 2. února, pod vedením profesora Vladimíra Kořístka (1927–2021).

Pacientem byl tehdy 36letý Josef Mynář z Tišnova. Sám Kořístek začal společně s týmem v této oblasti experimentovat v roce 1975, kdy játra transplantovali prasatům. „Teprve po dvou letech nám většina zvířat přežívala,“ dodal později.

Nakonec se jim cenný orgán podařilo transplantovat asi 150 chovným zvířatům. První mezilidskou výměnu však ministerstvo vnitra povolilo teprve v roce 1983, a to pod podmínkou, že operace ponese označení „experiment na člověku“.

Od té chvíle do roku 2010, provedlo Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH), které program jaterních transplantací zahájilo, celkem 395 zákroků.

2012

Konzumace některých druhů prošlých potravin může podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v krajním případě vést k poškození jater. „Jestliže projde doba spotřeby, mohou ve výrobku narůst bakterie a plísně.

Oba tyto druhy mikroorganismů produkují celou řadu toxických látek, většinou nějaké druhy bílkovin,“ informovala ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR Blanka Říhová. To, že je v organismu něco špatně, přitom mohou naznačit nejprve střevní problémy – zejména průjmy a nevolnost, teprve poté přichází na řadu játra.

Toxiny totiž tento orgán pomalu, ale nenápadně poškozují. „Nemusíte vůbec tušit, že máte problém s játry, pokud si nenecháte udělat jaterní testy. Toto poškození může být častokrát až nevratné,“ doplnila bioložka.

Za potenciálně nebezpečné potraviny byly označeny zejména prošlé uzenářské výrobky a sýry.

2016

Transplantačního zázraku v podobě nových jater se dočkala také 58letá pacientka se zrcadlově uloženými orgány hrudníku a dutiny břišní. Technicky náročná operace si vyžádala 10 hodin práce a Aleně Dargajové zachránila život.

Ačkoli ji po dlouhá léta vzácná anomálie nepůsobila žádné potíže, vše změnila diagnóza v podobě žloutenky typu C.. „Léčba nezabírala, postupně se můj stav zhoršoval. Jaterní testy byly čím dál horší, až mi lékaři sdělili, že mám cirhózu.

Loni v létě mi pak našli v játrech více než dva centimetry velký karcinom. V tu chvíli jsem věděla, že je zle,“ popsala svůj stav Dargajová. Lékaři ženě nejprve odstranili játra zasažená nádorem, poté přistoupili k samotné transplantaci.

Orgán od zemřelého dárce však musel být nejprve speciálně upraven, aby bylo možné jej umístit na levou stranu.

2017

Nová játra získal coby nejmladší pacient v historii také čtyřměsíční kojenec vážící pouhé čtyři kilogramy. Důvodem byla biliární atrézie, vzácné a bez operačního zásahu fatální onemocnění postihující extrahepatální žlučovody, které buď chybí úplně, nebo jsou kriticky zúžené.

V důsledku toho dochází k cholestáze – žluč nemá kam odtékat a vrací se do jater. „Transplantaci jsme u našeho historicky nejmladšího pacienta udělali metodou splitu jater. Zvolili jsme tento postup, protože tak malý štěp bychom jinak pravděpodobně nezajistili,“ vysvětlil vedoucí operačního týmu, Libor Janoušek.

Kromě samotné transplantace museli lékaři z IKEMu vytvořit játrům také nové cévní zásobení. Operace si proto vyžádala pět hodin práce s lupovými brýlemi a mikroskopem, vše ale dopadlo na výbornou. Čtvrt roku po zákroku se miminko již vyvíjelo stejně, jako jeho vrstevníci. Nebylo tedy nutné nasazovat žádnou speciální dietu.

2022

To, že jsou játra velmi odolný a rychle se hojící orgán ví medicína již léta. Co však zůstávalo tajemstvím byla schopnost jejich regenerace, a její případné spojení s věkem či stárnutím. Výsledky výzkumu z května loňského roku však dokazují, že i starší schránka může ukrývat mladý orgán.

Vědcům se také podařilo zjistit, že s přibývajícím věkem dochází v játrech k jistým změnám. Některé buňky totiž mohou nést více než dvě sady chromozomů a fungovat bez problémů, na rozdíl od ostatních buněk v těle.

Tyto „speciální“ buňky navíc žijí mnohem déle než jejich jaterní „kolegyně“, až 10 let. Navíc se zdá, že lidská játra jich postupem času shromažďují větší množství, což dovedlo autory studie k závěru, že tato změna může přispívat k udržení jejich dobré kondice, a práceschopnosti.

Pokud se tato hypotéza potvrdí, je velmi pravděpodobné, že ve chvíli, kdy se tento proces pokazí, může dojít k raketovému nárůstu rizika jaterních zdravotních komplikací.