V jeskyni ve Španělsku byla nalezena lebka stará až 1 800 let s několika lézemi. Zatímco ty na vnější straně lebky svědčí o násilném traumatu, u té na vnitřní straně lebky se odborníci domnívají, že mohla být způsobena nádorem na mozku. Ne všichni archeologové s tím však souhlasí..

Potlučenou lebku, pocházející z římské éry, nalezli archeologové v roce 2019 během jeskynní expedice do Sima de Marcenejas v severním Španělsku. Podle všeho pochází u let 258 až 409 n.l. Patřila muži, kterému bylo v době smrti, k níž došlo možná jen desítky let před pádem Západořímské říše, mezi 30 a 40 lety.

Na vnější straně lebky se nacházejí tři léze, které se vytvořily před smrtí a byly zřejmě způsobeny jedním nebo dvěma prudkými údery, na vnitřní straně pak jedna léze.

Co prozradily léze na lebce

Archeologové použili rentgenovou počítačovou mikrotomografií (mikroCT) k sestavení 3D modelu vnitřku a vnějšku lebky. Povrchové léze byly 07 až 1,8 cm dlouhé a 0,1 až 1,5 cm široké. Nacházely se na temeni hlavy, což naznačovalo spíše násilné trauma než nahodilý pád.

Léze na vnitřní straně lebky může být dle odborníků výsledkem přítomnosti mozkového nádoru zvaného meningeom. Pokud by se to potvrdilo, jednalo by se o první známý případ v archeologickém vzorku na Pyrenejském poloostrově.

Meningeom je typicky pomalu rostoucí nádor, který se tvoří z mozkových blan, membránových vrstev obklopujících mozek a míchu. Jeho přítomnost v těle nemusí vyvolávat žádné příznaky, jindy se mohou vyskytnout záchvaty, potíže s mluvením, příznaky demence, problémy se zrakem, jednostranná slabost či ztráta kontroly nad močovým měchýřem.

Ve většině případů se nyní tento nádor odstraňuje chirurgicky, v obtížně dostupných místech může být využit Leksellův gama nůž. Vyskytuje se obvykle u dospělých, kde tvoří asi 30 % mozkových nádorů, dvakrát častěji jsou jím postiženy ženy než muži.

Jedná se o meningeom?

Vědci porovnali lézi, nalezenou na římské lebce s moderním meningeomem 42leté pacienty. Zjistili, že historická léze je té současné podobná lokalizací, velikostí a tvarem. Zároveň vyloučili jiné příčiny jejího vzniku, jako je metabolické nebo infekční onemocnění, protože existovala pouze jedna vnitřní léze a žádné známky ztluštění tkáně mezi dvěma vrstvami kosti v lebce. I tak uznávají nejistotu své hypotézy.

„Na tomto zjištění je zajímavé, že nabízí okno do zdraví minulých populací a vyvolává základní otázky ohledně schopnosti jednotlivců přežít tyto podmínky a kvality jejich života poté, co se u nich nádor vyskytl,“ říká k tomu Daniel Rodríguez-Iglesias, archeolog ze Španělského národního výzkumného centra pro lidskou evoluci (CENIEH).

S jeho závěry, týkajícími se přítomnosti mozkového nádoru, nesouhlasí Christian Meyer, vedoucí OsteoARC v Německu, který se na studii nepodílel, když říká: „Na rozdíl od traumatických lézí na ektokraniálním [vnějším] povrchu, které jsou zcela jasné, je léze interpretovaná jako způsobená možným meningiomem dosti nejednoznačná.“ Rozřešení by mohla přinést další analýza.