Domů     Příroda
DNA křenu přečtena a rozluštěna!
Zdroj: Shutterstock

Jedni ho milují pro ostrou chuť, druzí si při pohledu na něj vybaví omáčku ze školní jídelny. Pravdou ale zůstává, že jeho zkoumání otevírá brány ke zdravější a chutnější budoucnosti.

Říká se mu také „český ženšen“, jelikož je v lidovém léčitelství nenahraditelný. A to nejen pro kořen, ale i listy, které mohou ulevit například bolavým zádům. Zároveň se podílí na celkovém posílení organismu, jeho sílu ocení například pacienti v rekonvalescenci.

Zaujme rovněž svými silnými antibiotickými a dezinfekčními účinky, které mohou pomoci při zánětech dýchacího nebo močového ústrojí. Křen selský (armoracia rusticana) však příznivě ovlivňuje také zažívání.

Pan ostrý

Kromě jeho vynikajících léčitelských schopností je nutné vyzdvihnout také onu charakteristickou ostrou chuť, která vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury.

Tedy například ve chvíli, kdy dochází ke strouhání kořene. Právě tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen mezi superpotraviny, jejichž potenciál v budoucnosti jen vzroste.

Šlechtění však po dlouhá léta komplikovaly chybějící detailní informace o jeho genetické výbavě. To se ale díky profesoru Martinu Lysákovi působícího ve výzkumném vědeckém centru CEITEC v Brně, v letošním roce jednou pro vždy změnilo.

Máme přečteno!

Ve spolupráci s výzkumným týmem vedeným čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu se mu totiž podařilo úspěšně přečíst genom křenu.

To vše s pomocí komplexní strategie sekvenování DNA. „Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ okomentoval úspěch Lysák.

Výsledky společného snažení byly posléze otištěny v prestižním časopise Nature Communications.

Vylepšená budoucnost

Mezinárodní úspěch rovněž odstartoval novou éru v „křenových“ úpravách s užitím moderních biotechnologií. Cesta k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení jeho nutričních i zdravotních vlastností prostřednictvím pokročilých technik šlechtění je tedy konečně otevřená.

Zároveň došlo k prohloubení porozumění genetickým a evolučním mechanismům, jež se netýkají pouze křenu…

Související články
Většina rostlin potřebuje k tomu, aby vzkvétala, přijímat dusík, často obsažený v umělých hnojivech. Jen některé se bez něj obejdou. A právě na ně se zaměřili vědci, aby studovali, zda by se změny, ke kterým u nich došlo, daly adaptovat i na plodiny potřebné k našemu přežití, jako jsou pšenice, kukuřice či rýže. Pro většinu […]
Historie Příroda 5.11.2025
Tihle ptáci se de facto stali jakýmisi kolegy archeologů. Řeč je o orlosupech bradatých, kteří na stavbu hnízd používají coby materiál různé ukořistěné předměty. Díky tomu mohli španělští vědci odhalit řadu cenných artefaktů Experti, kteří se rozhodli nahlédnout do 12 opuštěných hnízd orlosupů v jižním Španělsku, museli projevit určitou dávku odvahy. K těžko přístupným „obývakům“ […]
Zaoceánský parník HMHS Britannic se potopil za první světové války v listopadu 1916 poté, co najel na námořní minu. Na konci října letošního roku ho zkoumali členové české expedice Britannic 2025 pod vedením Petra Slezáka. Kvůli extrémním podmínkám, proudům a hloubce, ve které se vrak v Egejském moři nachází, patří jeho zkoumání k nejnáročnějším na […]
Příroda 3.11.2025
Hurikán Melissa, označovaný také za bouři století, který na konci října 2025 tvrdě zasáhl oblast Karibiku a destruktivně udeřil na Jamajku, může být podle odborníků jakousi mrazivou ochutnávkou toho, co nás v budoucnu čeká Co to vlastně hurikány jsou? Jedná se o bouře vznikající v tropických oceánských oblastech. Ne všude jsou ovšem jako hurikány označovány. Tento […]
Před téměř čtyřmi desetiletími objevili vědci uvnitř impaktního kráteru, nacházejícího se na ostrově Devon, jež je součástí kanadských ostrovů královny Alžběty, soubor dokonale zachovaných fosilií. Ty nyní konečně vydaly své tajemství. Patřily vyhynulému druhu bezrohého nosorožce, který žil před 23 miliony let. Odborníci zvíře pojmenovali Epiatheracerium itjilik, což v inuktitutštině znamená „mráz“ nebo „ledový“. Svojí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz