Domů     Příroda
DNA křenu přečtena a rozluštěna!
Zdroj: Shutterstock

Jedni ho milují pro ostrou chuť, druzí si při pohledu na něj vybaví omáčku ze školní jídelny. Pravdou ale zůstává, že jeho zkoumání otevírá brány ke zdravější a chutnější budoucnosti.

Říká se mu také „český ženšen“, jelikož je v lidovém léčitelství nenahraditelný. A to nejen pro kořen, ale i listy, které mohou ulevit například bolavým zádům. Zároveň se podílí na celkovém posílení organismu, jeho sílu ocení například pacienti v rekonvalescenci.

Zaujme rovněž svými silnými antibiotickými a dezinfekčními účinky, které mohou pomoci při zánětech dýchacího nebo močového ústrojí. Křen selský (armoracia rusticana) však příznivě ovlivňuje také zažívání.

Pan ostrý

Kromě jeho vynikajících léčitelských schopností je nutné vyzdvihnout také onu charakteristickou ostrou chuť, která vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury.

Tedy například ve chvíli, kdy dochází ke strouhání kořene. Právě tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen mezi superpotraviny, jejichž potenciál v budoucnosti jen vzroste.

Šlechtění však po dlouhá léta komplikovaly chybějící detailní informace o jeho genetické výbavě. To se ale díky profesoru Martinu Lysákovi působícího ve výzkumném vědeckém centru CEITEC v Brně, v letošním roce jednou pro vždy změnilo.

Máme přečteno!

Ve spolupráci s výzkumným týmem vedeným čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu se mu totiž podařilo úspěšně přečíst genom křenu.

To vše s pomocí komplexní strategie sekvenování DNA. „Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ okomentoval úspěch Lysák.

Výsledky společného snažení byly posléze otištěny v prestižním časopise Nature Communications.

Vylepšená budoucnost

Mezinárodní úspěch rovněž odstartoval novou éru v „křenových“ úpravách s užitím moderních biotechnologií. Cesta k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení jeho nutričních i zdravotních vlastností prostřednictvím pokročilých technik šlechtění je tedy konečně otevřená.

Zároveň došlo k prohloubení porozumění genetickým a evolučním mechanismům, jež se netýkají pouze křenu…

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz