Domů     Příroda
DNA křenu přečtena a rozluštěna!
Zdroj: Shutterstock

Jedni ho milují pro ostrou chuť, druzí si při pohledu na něj vybaví omáčku ze školní jídelny. Pravdou ale zůstává, že jeho zkoumání otevírá brány ke zdravější a chutnější budoucnosti.

Říká se mu také „český ženšen“, jelikož je v lidovém léčitelství nenahraditelný. A to nejen pro kořen, ale i listy, které mohou ulevit například bolavým zádům. Zároveň se podílí na celkovém posílení organismu, jeho sílu ocení například pacienti v rekonvalescenci.

Zaujme rovněž svými silnými antibiotickými a dezinfekčními účinky, které mohou pomoci při zánětech dýchacího nebo močového ústrojí. Křen selský (armoracia rusticana) však příznivě ovlivňuje také zažívání.

Pan ostrý

Kromě jeho vynikajících léčitelských schopností je nutné vyzdvihnout také onu charakteristickou ostrou chuť, která vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury.

Tedy například ve chvíli, kdy dochází ke strouhání kořene. Právě tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen mezi superpotraviny, jejichž potenciál v budoucnosti jen vzroste.

Šlechtění však po dlouhá léta komplikovaly chybějící detailní informace o jeho genetické výbavě. To se ale díky profesoru Martinu Lysákovi působícího ve výzkumném vědeckém centru CEITEC v Brně, v letošním roce jednou pro vždy změnilo.

Máme přečteno!

Ve spolupráci s výzkumným týmem vedeným čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu se mu totiž podařilo úspěšně přečíst genom křenu.

To vše s pomocí komplexní strategie sekvenování DNA. „Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ okomentoval úspěch Lysák.

Výsledky společného snažení byly posléze otištěny v prestižním časopise Nature Communications.

Vylepšená budoucnost

Mezinárodní úspěch rovněž odstartoval novou éru v „křenových“ úpravách s užitím moderních biotechnologií. Cesta k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení jeho nutričních i zdravotních vlastností prostřednictvím pokročilých technik šlechtění je tedy konečně otevřená.

Zároveň došlo k prohloubení porozumění genetickým a evolučním mechanismům, jež se netýkají pouze křenu…

Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz