Česká republika se drží na předních příčkách žebříčku výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku na světě. Ačkoliv je nádor ve střevě chirurgicky odstranitelný, zákeřnost této diagnózy spočívá v tom, že malé množství rakovinných buněk původní tumor opustí a založí novou rakovinu v životně důležitých orgánech. Tomu se nyní snaží zabránit španělští vědci..

Kolorektální karcinom je třetím nejčastějším typem rakoviny u nás. Každý rok je diagnostikován 8 500 lidem, u více než třetiny se však jedná o pozdní záchyt. Podle odborníků je tento typ rakoviny daní za nezdravý životní styl, kdy strava obsahuje přemíru tuků a červeného masa.

Až 90 % nádorů se objeví u lidí starších 50 let. Ženy častěji trápí rakovina tlustého střeva, muže zase rakovina konečníku. Kuřáci a osoby se zánětlivým onemocněním střev, jako je Crohnova choroba, pak mají dvakrát vyšší riziko výskytu kolorektálního karcinomu, obezita zvyšuje riziko propuknutí nemoci hlavně u mužů.

Zákeřné putující buňky

Ačkoliv původní nádor v tlustém střevě je možné dobře zvládnout pomocí chirurgie a následné chemoterapie, největší úskalí nemoci spočívá v malé skupině rakovinných buněk, které putují tělem, aby metastázovaly v jiných orgánech, například v játrech nebo plicích.

„To je hlavní důvod, proč pacienti umírají na rakovinu tlustého střeva a konečníku,“ říká k tomu Eduard Batlle, stojící v čele programu, jehož cílem je zjistit, které buňky opouštějí hlavní nádor a jak by mohly být odstraněny.

A dodává: „Metastázy se velmi obtížně léčí.“.

Až u 40 % pacientů, kterým byl nádor chirurgicky odstraněn, dochází k recidivě na jiném místě v těle. Batlle, který působí v Institutu pro výzkum v biomedicíně ve španělské Barceloně, kde má na starosti iniciativu nazvanou ResidualCRC, jež by měla trvat až do konce srpna 2025, věří, že se jeho týmu podařilo vytvořit strategii, jak smrtící zárodky odstranit.

Vysvětluje: „Identifikovali jsme zatím neznámý typ buněk, které jsou schopné migrovat mimo primární nádor.“ Zničit je lze, podle všeho, pomocí nové léčby založené na principu imunoterapie.

Restart zastavené imunitní odpovědi

Za normálních okolností by se s několika uniklými rakovinnými buňkami rychle vypořádaly tak zvané T-lymfocyty, které jsou součástí imunitního systému člověka. Jenže rakovinné buňky se tomu brání, například tak, že produkují bílkovinu, která nutí T-buňky stáhnout se, díky čemuž se rakovina může bez problémů šířit tělem.

Nová léčba restartuje T-lymfocyty, které pak mohou znovu zasáhnout proti rakovinným buňkám, tj. najít je a zničit dříve, než metastázují jinde. Tato léčba by měla být u pacientů podle Batlla zahájena ještě předtím, než u nich dojde k chirurgickému odstranění nádoru. Metoda už byla úspěšně otestována na hlodavcích.

Eduard Batlle spolupracuje rovněž s doktorem Xavierem Trepatem z Katalánského institutu bioinženýrství (IBEC). Ten rakovinné buňky, které z jeho laboratoře obdrží, využívá k tomu, aby z nich vypěstoval organoidy.

Jedná se o miniaturizované a zjednodušené verze orgánů vyráběné in vitro ve třech rozměrech, které vykazují realistickou mikroanatomii. „Na nádoru jednoho pacienta tak můžeme testovat několik léků,“ vysvětluje smysl své práce Trepat.

„Tímto způsobem neděláme pokusy a omyly na pacientovi, ale na jeho tkáni vypěstované v laboratoři.“.