Domů     Historie
Předchůdci člověka před 900 000 lety málem vyhynuli!
Zdroj: Pixabay

Lidská populace nyní přesahuje 8 miliard a do budoucna se předpokládá její další růst. Je tak obtížné si představit, že v minulosti nastala doba, kdy předchůdcům člověka prakticky hrozilo vyhynutí.

Podle nejnovější studie čínských vědců však k něčemu takovému zhruba před 800 až 900 tisíci lety skutečně došlo..

Pro studium lidské evoluce je znalost historické velikosti populací nezbytná, ovšem ve velkém spoléhá na fosilní nálezy. Ve fosilních záznamech však tkví pro období mezi cca 960 tisíci až 650 tisíci lety díra, kterou by mohla objasnit nejnovější studie, zveřejněná vědci z Univerzity Čínské akademie věd v Pekingu koncem srpna v časopise Science.

V ní tým odborníků, které vedl Wangjie Hu, využil nově vyvinutý koalescentní model, zvaný FitCoal, k predikci minulých velikostí lidské populace, a to na základě více než 3150 současných lidských genomů z 10 afrických a 40 neafrických populací.

Pouhých 1280 jedinců

Z analýzy vyplynulo, že zhruba před 813 000 až 930 000 lety, tedy v období středního pleistocénu, se počet rozmnožujících se prapředků moderních lidí snížil o 98,7 %. Wangjie Hu z laboratoře výpočetní biologie Univerzity Čínské akademie věd k tomu říká:

„Naši předkové procházeli úzkým populačním hrdlem po opravdu dlouhou dobu. Je zřejmé, že čelili vysokému riziku vyhynutí.“ Jejich tehdejší populace poklesla z přibližně 100 000 na pouhých 1280 jedinců, přičemž se nezvětšovala po dobu přibližně 117 000 let.

Zdroj: WikiCommons by Ittiz

Tento populační úpadek se časově shodoval s výrazným ochlazením, které mělo za následek vznik ledovců, pokles povrchových teplot oceánů a patrně i dlouhá sucha v Africe a Eurasii. Tato výrazná změna klimatu, při níž vymíraly i druhy, které sloužily jako potrava předchůdců Homo sapiens, vedla k významnému poklesu populací předků člověka, proto se zřejmě nedochovaly fosilie z tohoto období.

Antropologové odhadují, že právě tehdy došlo ke ztrátě až dvou třetin (65,85 %) genetické rozmanitosti člověka.

Poslední společný předek

Haipeng Li tvrdí, že měnící se klima mohlo vyhladit lidské předky, a přitom vést ke vzniku nových lidských druhů. Nejnovější výzkumy ukazují, že poslední společný předek sdílený moderními lidmi, neandertálci a denisovany žil před 765 000 až 550 000 lety, tedy krátce poté, co skončila doba, po kterou předchůdci lidí procházeli „úzkým hrdlem“.

Podle Chrise Stringera, paleoantropologa z Přírodovědného muzea v Londýně, který se na nové studii nepodílel, mohlo právě toto úzké hrdlo sehrát významnou roli při následném rozdělení dávných lidských skupin na moderní lidi, neandertálce a denisovany.

Paleontolog to vysvětluje následovně: „V tomto období se mohli lidé rozdělit na malé vzdálené a samostatné skupiny. Časem se rozdíly mezi těmito skupinami ukázaly jako dostatečně významné, aby se z nich vytvořily samostatné populace moderních lidí, neandertálců a denisovanů.“ Přibližně před 813 tisíci lety se pak populace pravěkých lidí začaly opět zvětšovat.

Jak se našim předkům podařilo přežít a co jim umožnilo znovu prosperovat, zůstává ale nadále nejasné. Nutno však podotknout, že sami autoři studie jsou si vědomi omezení modelu FitCoal, který nezohledňuje všechny populační vektory, a tak mohl zanedbat i velkou skupinu lidí, která přitom byla velmi plodná.

Štítky:
Související články
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz