Domů     Medicína
Naděje pro nemocné: Lidské ledviny vypěstované v prasatech
Zdroj: Pixabay

Ledviny patří k nejčastěji transplantovaným orgánům v případě terminálního stádia jejich nemoci. Pořád jich ale není dostatek pro všechny lidi, kteří by je potřebovali. Vědci se proto snaží přicházet s řešeními, jak tuto situaci změnit.

Jedním z nich je pěstování lidských orgánů ve zvířecích organismech. Jistého pokroku v tom dosáhli čínští vědci. Na jásání je však brzy..

V loňském roce bylo u nás provedeno 520 transplantací ledvin od zemřelých i žijících dárců, průměrná čekací doba na novou ledvinu je v České republice jeden rok. Ve Spojených státech je situace mnohem horší, na nový orgán zde lidé čekají průměrně 3 až 4 roky.

V roce 2022 zde bylo provedeno na 25 000 transplantací ledvin, což je rekordní počet. Navzdory tomu umírá v USA denně asi 12 osob, které se nového orgánu nedočkaly. Vědci se proto snaží najít cesty, jak zvýšit počet orgánů k transplantaci.

Převážně lidská ledvina

V Číně, která v posledních letech významně investuje do rozvoje biotechnologií, proběhl experiment, v jehož rámci se podařilo vypěstovat prasečí embrya, jejichž ledviny sestávaly převážně z lidských buněk.

Je to poprvé v historii, kdy se něco podobného povedlo s lidským orgánem, i když již v minulosti došlo k mezidruhovému pěstování orgánů, například myší ústrojí v potkanech. Nyní čínští vědci vytvořili chimérická lidsko-prasečí embrya, která v sobě zahrnovala jak lidské, tak prasečí buňky. Ta přenesli do 13 náhradních prasečích matek, kde se zdárně vyvíjela.

Zdroj: Pixabay

Po přibližně 25 dnech byla březost ukončena a embrya odebrána, aby mohla být zhodnocena. Ukázalo se, že měla strukturálně normální ledviny, jejichž vývoj odpovídal vývojové etapě, ve níž se embrya nacházela.

Skládaly se z 50 až 60 % z lidských buněk, ovšem obsahovaly cévy a nervy vzniklé převážně z prasečích buněk, takže by se stěží daly využít pro transplantaci. Nicméně, předchozí pokusy o vytvoření hybridů člověka a prasete vždy ztroskotaly na tom, že prasečí buňky měly během vývoje tendenci vytlačovat ty lidské.

V cestě stojí i etický problém

Nejnovější experiment, jehož výsledky byly zveřejněny v časopise Cell Stem Cell, tento problém obešel tím, že pomocí genetického inženýrství došlo v jeho rámci k úpravě jednobuněčného prasečího embrya tak, že mu chyběly dva geny potřebné pro vývoj ledvin.

Tím vznikla mezera, kterou mohly zaplnit lidské embryonální kmenové buňky integrované do prasečího embrya. Kromě ledvin však v embryích převažovaly prasečí buňky, což je na druhou stranu dobře, protože možnost, že by se prasečí mozek stal více lidským, vzbuzuje obavy nejen odborné, ale i laické veřejnosti a vyvolává závažné etické otázky.

Profesor Duško Ilič z King’s College v Londýně považuje tento experiment za průkopnický, nicméně nemyslí si, že zrovna tato metoda umožní, aby se v dohledné době na operační sály dostaly umělé lidské ledviny.

„Jak autoři přiznali, je zde spousta problémů,“ říká k ledvině z prasečího embrya. „Ukáže se tento přístup jako řešení? Na to nám odpoví jenom čas,“ dodává. Mezitím probíhají experimenty s pěstováním orgánů z kmenových buněk v umělých podmínkách laboratoře, stejně jako pokusy o voperování prasečích orgánů lidem.

Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz