Domů     Historie
Porodnictví: Od bolesti k plnění přání…
Zdroj: Unsplash/Omar Lopez

Po většinu historie představoval hru se smrtí… Dnes patří těhotenství k nejkrásnějším obdobím a porod k velkolepému finále, který si ženy po 280 dnech čekání plánují vychutnat.

Středověk

Být rodičkou ve středověku vyžadovalo značnou dávku odvahy a štěstí. Infekce či jiné závažné komplikace byly vlivem špatné hygieny poměrně častou záležitostí, a mnohdy končily smrtí. Největší obavu vzbuzovala horečka omladnic způsobená bakterií Streptococcus pyogenes, která se kromě vysokých teplot projevovala hnisavou vyrážkou.

Budoucí maminky proto často vkládaly veškeré naděje do různých amuletů či ochranných kamenů. Oblibě se těšily i tzv. porodní pásy.

Náročný proces zrození probíhal pod dohledem porodních bab, jejichž úkolem bylo dohlédnout na správné dýchání a zajistit úlevu od bolesti – ať už bylinkovými nálevy nebo různými druhy zábalů. To vše v domácím prostředí.

Ženy z vyšších společenských vrstev měly po ruce lazebníka, který neváhal podat alkohol nebo opium. Přítomnost lékařů byla věcí stále výjimečnou.

14–16. století

Požadavky na zlepšení péče u budoucích maminek vyvstala až s příchodem renesance. Na toto téma proto bylo sepsáno hned několik doporučení. V jedné z dochovaných příruček dokonce stojí, jak by se muži měli k nastávajícím matkám chovat.

Vrchností sepsaná pravidla a tvrdá realita se však nemohly více lišit. Protesty porodních bab proti fyzickým útokům či nedobrovolným sexuálním stykům v pokročilé fázi těhotenství nebyly ničím výjimečným.

Nepříliš šetrné bylo také doporučení nechávat si pravidelně pouštět žilou – a to ve čtvrtém, sedmém a devátém měsíci. Samotný porod stále představoval riziko, ze získaných dat vyplývá, že v dané epoše připravil o život 6–7 % žen.

Těch, které zemřely na nízkou imunitu v důsledku mnohonásobných porodů bylo mnohem více.

17.–18. století

Největší zlom nastal ve chvíli, kdy se porody rozhodli zajišťovat vzdělaní chirurgové – byť se nejprve jednalo o „službu“ vhodnou pouze pro majetné. Významným místem, kde se měnily dějiny, byla nejstarší pařížská nemocnice, Hôtel-Dieu.

Právě za jejími zdmi probíhaly porody žen náležících k chudším vrstvám společnosti. Chirurgové a také porodní báby zde však získávali možnost se postupně vzdělávat. Zároveň docházelo k zavádění šetrnějších metod, jež měly nastávajícím matkám ulevit od bolesti či snížit riziko vzniku komplikací na nutné minimum.

V nemocnici působil mimo jiné François Mauriceau (1637–1709), jež je dnes znám jako „otec zakladatel“ porodnictví. Za dobu svého působení měl možnost spatřit přes 3000 porodů, veškeré poznatky následně shrnul v knize „Nemoci těhotných a rodících žen“, která vyšla roku 1668.

19.–20. století

Napříč stoletími se císařský řez vznášel jako hororový přízrak… Prováděl se proto pouze v případě, že matce již nebylo pomoci, zatímco dítě mělo stále šanci na život. Od roku 1900 jej lékaři začali využívat mnohem častěji, a to díky rostoucímu počtu klinik a značnému rozvoji prenatální péče.

Důležitým krokem kupředu byly také porody v nemocnicích. Ačkoli byly nejprve výsadou movitých, se vznikem zdravotního pojištění otevřela léčebná zařízení dveře i ostatním vrstvám obyvatel. Do oboru porodnictví byly navíc konečně začleněny medikamenty a hygiena.

O dezinfekci rukou chlorovým vápnem se zasadil maďarský lékař Ignác Filip Semmelweis (1818–1865). Zásluhy a uznání byly s jeho jménem však spojeny až po smrti, jelikož většina kolegů nedokázala unést skutečnost, že vlivem nedostatečné očisty zavinila smrt svých pacientek.

21. století

V 70. letech minulého století přestaly být porodní sály uzavřenými místnostmi, což ženám dalo možnost sdílet porod se svými nejbližšími. A také možnost vrátit se zpět k „přírodě“. S příchodem nového milénia se totiž o slovo přihlásilo alternativní porodnictví, jehož základem je plný respekt k přáním rodičky i jejího partnera.

Nastávající matky v jeho rámci získaly možnost sepsat si porodní plán či vyjádřit nesouhlas s podáváním medikamentů a využitím určitých lékařských postupů jako je nástřih hráze nebo umělé protržení vaku blan.

K vyhledávaným patří i domácí porody, pouze za přítomnosti duly či porodní asistentky. Jejich úkolem je nejen dovést těhotenství ke zdárnému konci, poskytují také rady a podporu v oblastech kojení a péči o dítě v období šestinedělí.

Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
Arktida, polární oblast kolem severního pólu, evokuje mořský led, plovoucí kry, tmu a zimu. Typickým endemitem oblasti je lední medvěd. I dnes zde ale hnízdí více než 200 druhů ptáků, kteří jsou důležití pro zdejší ekosystém. Nejnovější nálezy fosilií ukazují, že nejinak tomu bylo i v éře dinosaurů. Tito nebezpeční obři sdíleli své zdejší teritorium […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz