S lidskými zuby bývá mnohdy kříž. Jakmile se jednou pokazí, jejich náhrada je možná pouze s pomocí umělých komponentů. U hlodavců je tomu ale přesně naopak, myším totiž jejich přední řezáky dorůstají, a to po celý život.

Po stopách růstu

„Zajímavé je nejen samotné dorůstání, ale také to, že když si myš zub ulomí, tak se u ní evolučně vyvinul zvláštní princip, že ten zub svůj růst dokonce zrychlí. A to dramaticky,“ uvedl Jan Křivánek z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Byl to právě on, kdo se před třemi lety zasadil o důkladné zmapování a kategorizaci buněk nejen v zubech hlodavců, ale i u člověka. Při té příležitosti objevil hned několik typů nových kmenových buněk a popsal složité procesy, kterými se přetvářejí v buňky tvořící tvrdé zubní tkáně.

Brněnští vědci proto pod jeho vedením nyní vyvinuli revoluční metodu jménem BEE-ST, jejímž prostřednictvím dokázali jako první na světě růstovou mechaniku v mikrometrových měřítcích popsat a kvantifikovat.

Využití? Univerzální!

Konkrétně novinka umožňuje sledovat vývoj tvrdých tkání ve všech třech rozměrech i v čase. Zároveň spočívá v přesně načasovaném podávání fluorescenčních barviv, jejich začlenění do nově vznikajících kostí i zubů, a následného optického projasnění.

Díky spolupráci s kolegy z Přírodovědecké fakulty bylo možné metodu otestovat na více živočišných druzích, čímž se potvrdilo její univerzální využití pro sledování vývoje jakýchkoliv tkání založených na vápníku.

„Původně jsme se sice zaměřili jen na myší řezáky, ale paralelně jsme přišli na to, že se naše metoda dá použít i na ostatní tkáně,“ doplnil Křivánek.