Domů     Medicína
Zrádný „Alzheimer“: Začíná vše už v děloze?
Zdroj: Freepik

Jako jedno z prvních vás připraví o schopnost se dorozumět, posléze také o orientační smysl, a nakonec o vlastní „já“. Ačkoli účinný lék stále není na trhu, vědci nepřestávají pátrat….

Což dokládají také nejnovější výzkumy expertů z Pařížského mozkového institutu, které naznačují, že o sobě vážné degenerativní onemocnění dává vědět již v děloze, kde poškozuje embryo. Zatímco v minulosti plavala tato teorie tak trochu na vodě, nyní se pro ni konečně podařilo najít důkazy.

Spojené nádoby?

Výsledky totiž ukazují, že amyloidový prekurzorový protein (APP) související s Alzheimerovou nemocí, sehrává také důležitou roli při vývoji člověka, jelikož zpožďuje nástup neurogeneze (proces tvorby nových neuronů).

„U člověka trvá neurogeneze ve srovnání s jinými živočišnými druhy obzvlášť dlouho,“ uvedla vedoucí výzkumu Khadijeh Shabaniová. I sebejemnější narušení tohoto mechanismu však může u některých jedinců vést ke zranitelnosti, která se neprojeví ihned, ale až po několika dekádách biologického stresu – nejčastěji v dospělosti.

Onemocnění by tedy v tomto případě mohlo být považováno za nervovou poruchu, avšak s výjimečně pozdním nástupem.

CRISPR v akci!

Ke sledování APP v rámci vývoje lidského mozku byla použita data získaná z plodu v 10. a posléze 18. týdnu těhotenství. Při jejich důkladném zkoumání vědci zjistili, že se protein projevoval nejprve v šesti typech buněk, o několik týdnů později však již nejméně v 16. Dalším krokem bylo využití techniky CRISPR-Cas9, s jejíž pomocí odborníci vytvořili nervové kmenové buňky, ve kterých ale APP vůbec nepůsobil.

Nakonec došlo na porovnání geneticky modifikovaných buněk s buňkami získanými od živých embryí. A výsledek? „Pozorovali jsme, že když chybí APP, produkují nervové kmenové buňky mnohem více neuronů a rychleji,“ dodala k experimentu Shabaniová.

Správné načasování

Ojedinělým výzkumem se odbornému týmu podařilo ukázat, že se APP podílí na dvou jemně vyladěných, genetických mechanismech. A právě působením na tyto dvě „páky“ je protein posléze schopen řídit načasování vývoje mozkových buněk.

To ale není jediná indicie, kterou vědci aktuálně mají. Podle nich totiž oblasti mozku, ve kterých se později objevují příznaky nemoci, v dětství a dospívání nejdéle dozrávají. K označení APP coby viníka v případě rozvoje neurovývojových poruch stojících za rozvojem Alzheimerovy choroby, však bude zapotřebí ještě dalších studií.

Více se dočtete v čísle 9/2023, které vychází 17. srpna.

Související články
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz