Domů     Příroda
Nezkrocená velká jezera, největší sladkovodní soustavy na světě přímo fascinují
Martin Macourek 4.7.2023

Velká jezera Severní Ameriky jsou zásobárnou pětiny světové sladké vody a páteří obrovského ekosystému, který ze všech úhlů ve třech dílech zkoumá nový kanadský dokument Nezkrocená Velká jezera. V premiéře jej uvidíte na Viasat Nature v pondělí 5. července.

Hořejší jezero, Huronské jezero, Michiganské jezero, Erijské jezero, Ontarijské jezero a další menší jezera a řeky tvoří fascinující soustavu, jež formuje život nejen ve chladných vodách, ale v i jejich okolí.

Vznik tohoto jedinečného povodí na americko-kanadské hranici je spjat s působením ledovce, který před dvěma miliony lety ustupoval na sever. Masa zmrzlé vody za sebou zanechala v podstatě pět sladkovodních vnitrozemských moří, jež vytvářejí samostatný ekosystém nezávislý na okolním podnebí, který je však z globálního hlediska životně důležitý.

Vydejte se prozkoumat Velká jezera, poznejte jejich význam, historii, faunu a floru v unikátní dokumentární sérii.

Dvě století pro jednu kapku vody

Série začíná epizodou s podtitulem Zdroj moře. Zjistíte v ní, že jedné kapce vody může trvat i 200 let, než se dostane od břehů Hořejšího jezera skrze celou soustavu až do Atlantského oceánu. Na této čtyři tisíce kilometrů dlouhé pouti míjí miliony živočichů a rostlin.

Uvidíte zvláštní symbiózu bobrů a vlků, kteří sdílí společnou niku. Budete sledovat vědce, kteří se snaží potlačit expanzi invazivních druhů ryb. Dojde však i na lidské výtvory v podobě nesčetných vraků. Třešničkou na dortu první epizody bude i průzkum unikátních podvodních jeskyní.

Arktická zima

Zima na jezerech přichází rychle a drsně. O tom se přesvědčíte ve druhé epizodě. Z letních teplot, které dosahují i čtyřiceti stupňů Celsia, se na přelomu podzimu a zimy klima mění a připomíná dobu ledovou, která kdysi zasáhla tuto oblast.

Kruté lednové a únorové teploty dosahují opačných extrémů a výjimkou nejsou ani čtyřicetistupňové mrazy. Takové podmínky donutily místní obyvatele adaptovat se na zdejší výkyvy. A nemyslíme jimi jen lidi ale i zvěř.

Uvidíte tak létající veverky svítící ve tmě, vychytralé havrany, kteří dokáží přelstít při honbě za potravou i vlky a také černé medvědy baribaly dokonale kontrastující s bílou sněhovou pokrývkou.

Zázraky i záhady

V závěrečném díle se z hibernace začnou probouzet úchvatní savci. Je jaro a příroda u jezer se divoce proměňuje.

Teplotní výkyvy, ale i nepředvídatelné meteorologické jevy, si u „vnitrozemských moří“ s přírodou a živočichy pohrávají jako kočka s myší. Jenže křehký ekosystém nečelí jen důsledkům globálního oteplování, ale i nemilosrdným invazivním druhům v čele s člověkem.

Dozvíte se, proč a jak je třeba chránit tento region a jeho divokou přírodu. Na jeho zachování nezávisí jen osud místních druhů, ale i dalších miliónů obyvatel, kteří žijí ve velkoměstech na březích jezer.

Dokumentární série Nezkrocená Velká jezera je unikátním a vůbec prvním projektem, který se zaměřuje výlučně na tuto oblast. Neopomíjí žádný detail a byla by škoda jej nesledovat. První část uvidíte na Viasat Nature už 5. července 2023 od 20 hodin.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz