Koncem roku 2020 a zejména potom ve druhé polovině roku 2021 začali vědci podrobně zkoumat možné trvalé následky po prodělání onemocnění covid. Publikované studie ukazovaly, že covid zanechává trvalé změny na plicích, srdci a oběhové soustavě i imunitním systému. Stále však chybělo dlouhodobé hodnocení.
V dubnu 2023 proto vědci z univerzity ve švýcarském Curychu publikovali rozsáhlou studii provedenou na více než 1700 dospělých lidech, ve které se opět zaměřili na dlouhodobé následky po prodělání covidu.
U některých respondentů přitom od prodělání infekce už uběhly více než dva roky a část jich onemocnění prodělala i opakovaně. Mezi sledované parametry, jejichž zhoršení hlásí lidé zotavující se z covidu, patří změna chuti a čichových vjemů, zvýšená únava, zadýchávání se, problémy se soustředěním a pamětí.
Následky i po dvou letech
Výsledky studie ukazují, že 18 % pacientů se po prodělání onemocnění covid plně nezotavilo ani během dvou let od nákazy. Jedná se o vyšší procento, než předpokládaly dřívější studie, které naznačovaly, že zotavení by mělo probíhat rychleji.
Pracovaly ale s daty za kratší časový úsek. Informace shromážděné švýcarskými vědci ukazují, že rychlost zotavování z dlouhodobých následků covidu se mezi 6 a 24 měsícem od nákazy snižuje. To vysvětluje, proč se reálná data liší od předchozích modelových situací.
Celá řada vědců se rovněž zaměřila na hledání důvodů, proč covid způsobuje dlouhodobé zhoršení některých funkcí lidského těla. Jejich lepší pochopení by následně mělo umožnit cílenou léčbu a zrychlit tak rekonvalescenci a minimalizovat trvalé následky.
Doktoři Nath a Iwasaki a doktorka Monjeová z americké Stanfordské univerzity se zaměřili na neurologické problémy způsobené covidem. Doktor Nath k tomu říká: „Covid vyvolal rozsáhlou krizi veřejného zdraví.“ Řešení dlouhodobých následků covidu zdravotní systém značně zatěžuje především s ohledem na velké množství pacientů, kteří jej prodělali.
I když se s dlouhodobými následky potýká jen menší část z nich, stále se jedná o miliony lidí na celém světě.
Covid působí na mozek jako rakovina
Doktoři sledovali na mozku pacientů potýkajících se s onemocněním covid podobné změny jako v případě postižení kognitivních mozkových funkcí v důsledku rakoviny (Cancer-related cognitive impairment, neboli CRCI).
Změny byly patrné zejména v bílé kůře mozkové a vyvolaly je i malé virové dávky, které jinak měly za následek jen mírný průběh onemocnění covid. Symptomy CRCI se potom shodují s problémy hlášenými pacienty po prodělání covidu.
Jedná se zejména o problémy se soustředěním, schopností učit se a zapamatovat si nové informace. Pacienti si připadají „zabrždění“.
Nedochází přitom ke ztrátě informací z dlouhodobé paměti. Problémy obvykle odezní samy během 6 týdnů až tří měsíců. To dává naději na úplné zotavení i lidem potýkajícím se s následky covidu delší dobu. Pro některé ze symptomů dlouhodobého covidu se však obtížně hledají paralely se známým onemocněním.
Jedná se například o časté zadýchávání. Studie provedená americkými pneumology ukazuje výrazné omezení aerobní kapacity plic. Nejedná se přitom o fyzické omezení kapacity plic nebo zjizvení jejich tkáně, ale o sníženo schopnost transportu kyslíku do krve.
Přiměřené cvičení zrychlí zotavení
Stejně tak se u pacientů po prodělání covidu snížila efektivita ventilace plic. Tedy kolik vzduchu se jim povede vyměnit na jeden nádech a výdech. Tato omezení funkce plic se potom v běžném životě projeví jako častější zadýchávání se při fyzické námaze a mohou způsobit až malátnost z důvodu nedostatečného zásobování mozku kyslíkem.
I tyto symptomy se však podle provedených studií normalizují. Dobu, po kterou se pacienti potýkali s těmito následky, přitom zkracuje přiměřené cvičení. Jako nejvhodnější se ukázaly pravidelné procházky svižnou chůzí po rovině na čerstvém vzduchu.
