Domů     Vesmír
Červení trpaslíci mohou hostit miliony obyvatelných světů
Martin Janda 3.6.2023

Naše Slunce, která spadá do kategorie tzv. žlutých trpaslíků, není zdaleka nejrozšířenějším typem hvězd v naší galaxii. Těmi jsou červení trpaslíci, malé objekty, jejichž hmotnost dosahuje jen maximálně poloviny hmotnosti Slunce. I ony však mohou vytvářet zajímavé planetární systémy..

Červení trpaslíci hostí ve svém okolí spoustu planet. I nejbližší hvězda v našem sousedství Proxima Centauri, která do této třídy hvězd spadá, sleduje, jak kolem ní obíhají nejméně tři planety. Červení trpaslíci však produkují méně tepla, než kupříkladu Slunce, tudíž, aby se případné planety pohybovaly v obyvatelné zóně, musí být velmi blízko hvězdy.

V takovém případě však na ně mohou působit extrémní slapové síly, které s každou známkou života dokážou pořádně zatočit.

Nedávná analýza astronomů z Floridské univerzity vrhla na tato zajímavá nebeská tělesa nové světlo. Podle jejich nejnovějších zjištění by dvě třetiny planet u červených trpaslíků sice mohly být vystaveny extrémním slapovým silám, avšak zbývající třetina planet, může obývat obyvatelnou zónu bez působení slapových sil.

Studie mimo jiné hodnotila excentricitu oběžných drah více než 150 planet obíhajících kolem červených trpaslíků, jejichž velikost je srovnatelná s Jupiterem. Vědci vysvětlili, že čím blíže je oběžná dráha planety ke své hvězdě – srovnatelná se vzdáleností Merkuru od Slunce – tím pravděpodobněji dochází k jejímu slapovému ohřevu v důsledku excentrické dráhy.

Toto gravitační roztahování a deformace způsobené nepravidelnou dráhou planety vytváří tření, které planetu zahřívá. V extrémních případech by tento proces mohl způsobit, že se planeta stane nehostinnou, protože se z ní vypaří veškerá potenciální kapalná voda.

Podle astronomky Sarah Ballardové jsou tyto slapové síly relevantní pouze pro malé hvězdy, protože obyvatelná zóna je v dosahu těchto vlivů.

Studie došla k závěru, že hvězdy s více planetami mají s největší pravděpodobností takové kruhové dráhy, které jim umožňují udržet kapalnou vodu. Naopak u hvězd s jedinou planetou byla vysoká pravděpodobnost, že se u nich projeví slapové extrémy, které by sterilizovaly povrch.

Vzhledem k tomu, že třetina planet v této vybrané skupině vykazovala dostatečně mírné dráhy pro udržení kapalné vody, je pravděpodobné, že naše Mléčná dráha, galaxie doslova překypující červenými trpaslíky, obsahuje velké množství perspektivních planet, která stojí za to zkoumat z hlediska života mimo naši Sluneční soustavu.

Související články
Vesmír 12.4.2026
Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy byl […]
Vesmír 11.4.2026
Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec se […]
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
Vesmír 4.4.2026
Více než půl století po misi Apollo 17 se lidé znovu vydávají k Měsíci. Program Artemis má vrátit člověka na jeho povrch, ale než k tomu dojde, přichází testovací mise Artemis II. Ta sice nepřistane, ale má jiný, stejně důležitý úkol: znovu otevřít otázky, které o Měsíci zůstávají překvapivě nezodpovězené. Čtyřčlenná posádka v lodi Orion […]
Posledním člověkem, který opustil povrch Měsíce, byl 14. prosince 1972 Eugene Cernan. Shodou okolností měl české předky. Jeho matka se za svobodna jmenovala Rozálie Cihlářová a pocházela z jižních Čech, rodiče jeho otce pak byli ze Slovenska. Během mise Apollo 17 se proto mezi jeho osobními předměty nacházela i malá česká vlajka. Po více než […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz