Pracovní stres bývá poměrně častou příčinou nespavosti. Podle nejnovější studie za to může zejména nedostatek podpory od spolupracovníků a vedení.

Spánek je nezbytný pro obnovení fyzických i psychických sil člověka. Během něj se odplavují z mozku toxiny, které v něm vznikly během dne. Spánek podporuje paměť, obranyschopnost i hormonální a metabolické pochody v těle.

Zhoršený spánek vlivem stresu může přispívat k vyššímu riziku rozvoje kardiologických i metabolických poruch. Na pracovišti tráví člověk podstatnou část každého pracovního dne i svého života, proto je příjemné pracovní prostředí, stejně jako příznivé vztahy v práci klíčové pro udržení dobrého psychického zdraví a zajištění kvalitního spánku k regeneraci sil.

Práce jako příčina nespavosti

Na monitorování vlivu pracovního prostředí na kvalitu spánku se zaměřila nejnovější studie, kterou provedli vědci ze Stockholmské univerzity v čele s Tianweiem Xu, vědeckým pracovníkem Institutu pro výzkum stresu na této univerzitě.

V rámci studie, jejíž výsledky zveřejnili v časopise JAMA Network Open, analyzovali vědci údaje o téměř 115 000 účastnících, kteří byli sledováni po dobu šesti let. Zaměřili se především na sledování čtyř hlavních aspektů.

Tím prvním byla kvalita vedení, jako je ocenění a schopnost naslouchat ze strany nadřízených, dále spravedlnost na pracovišti, a také podpora od spolupracovníků a kultura spolupráce. Přičemž spolupráce byla definována jako úzká kooperace s ostatními s cílem dosažení nejlepších možných výsledků, případně vyvinutí a uplatnění nových nápadů.

Dr. Phylis Zee, vedoucí spánkové medicíny na Northwestern University Feinberg school of Medicine v Chicagu, která do studie nebyla zapojena, k tomu říká: „Tato studie zdůrazňuje vliv, který má pracovní prostředí a stres z práce na naší celkovou pohodu.“.

Zlepšení pracovního prostředí zlepší spánek

Poruchami spánku vědci rozuměli problémy s usínáním a nočním buzením, špatnou kvalitu spánku a denní únavu, které trvaly jeden až tři měsíce. Během dvou let provedla více než polovina, přesněji 53 %, účastníků změny ve svém pracovním prostředí.

Ukázalo se, že pokud došlo k pozitivní změně alespoň ve dvou ze sledovaných aspektů, kvalita spánku se zlepšila. K největšímu poklesu výskytu problémů se spánkem došlo, když se zlepšily všechny čtyři aspekty pracovního prostředí.

Negativní změny v práci problémy se spánkem naopak zhoršily, u 1 člověka ze 4 se se zhoršujícím se pracovním prostředím objevily dodatečné problémy s odpočinkem. Navíc se ukázalo, že negativní změny v sektoru vedení a spravedlnosti byly spojeny s největším dlouhodobým negativním dopadem na spánek, více než při změně ve vztazích se spolupracovníky nebo spolupráci.

Vedoucí studie, Tianwei Xu k tomu říká: „Naše zjištění by mohla vést k dalším studiím, které by se mohly zaměřit na to, do jaké míry by zlepšení psychosociálních vztahů na pracovišti mohlo usnadnit remisi nebo zotavení z poruch spánku a zabránit rozvoji, zhoršení nebo prodloužení poruch spánku u zaměstnanců.“.

Pro kvalitní noční odpočinek doporučují odborníci dodržování těchto pravidel:

Uléhat pouze při pocitu ospalosti. Postel by měla sloužit výhradně ke spánku či sexuální aktivitě, nikoliv ke sledování televize, práci, jezení a podobně.

Nespat přes den, výjimkou je krátký spánek v brzkém odpoledni nepřesahující 30 až 45 minut.

Každý den uléhat i vstávat ve stejnou denní dobu, a to i o víkendech.

Před spaním vyvětrat, optimální teplota v ložnici je 18 až 20 °C, v místnosti by měla být tma a ticho.

Odstranit z místnosti, kde spíte, rušivé předměty, například tikající hodiny či elektroniku, a eliminovat alergeny.

4 až 6 hodin před spaním nepít povzbuzující nápoje, jako je káva, černý či zelený čaj, kolové nápoje, kakao či energetické nápoje.

Nekouřit před spaním ani při nočním probuzení, nikotin stimuluje.

Vyvarovat se konzumaci těžkých jídel před spaním, ale neuléhat hladový.

Vystavit se jasnému světlu ihned po probuzení, ale vyhýbat se mu ve večerních hodinách – a to včetně obrazovky televize, tabletu či chytrého telefonu. Modré světlo blokuje produkci melatoninu, hormonu navozujícího spánek.

Zařadit přiměřenou pohybovou aktivitu během dne, ovšem vyvarovat se náročnému cvičení před spaním, zůstat v klidu alespoň 3 hodiny před usnutím.

Neuléhat ve stresu, rozrušený či znepokojený, řízenému přemýšlení nad problémy je lepší se věnovat v jiné části dne. Pokud spánek nepřijde do 30 minut, opustit lůžko a věnovat se klidové aktivitě, například čtení či poslechu relaxační hudby.