Ležela tu, ale vlastně neležela. Žena, jež s chutí nosila plnovous i mužské oblečení je dodnes považována za největší panovnici. Možná proto ji následovníci toužili vymazat z dějin. A archeologické mozky dlouho tápali ve tmě, kde vlastně nalezla věčný klid..
Psal se rok 1799 když jedna z Napoleonových expedic objevila ve východní části údolí zastrčený, člověkem dosud neprozkoumaný hrob.
Zatímco tehdy byla identita majitele zastřená, v běhu dějin se začaly objevovat zvěsti, že je obyvatelkou žena. Velmi mocná.
Taková, která nechala Egypt rozkvést a na kterou nástupce toužil zapomenout. Hatšepsut (1507–1458 př. n. l.)
Nejmocnější vladařka
Je jednou z mála žen pohřbených v čistě faraonském světě. A právem. Zasadila se o vybudování nových obchodních cest, oživila také ekonomiku pomocí obchodů se vzdálenými národy. Právě za tímto účelem nechala zbudovat stovky dodnes oslňujících staveb, například chrám v Dér el-Bahrí.
Pohřbena měla být společně se svým otcem, Thutmosem I. Do hrobky, jejíž vchod se nachází uprostřed vysoké skalní stěny odkud se stáčí dolů v délce 210 metrů po směru hodinových ručiček. První pokus o její vykopání provedl roku 1824 James Burton, na pomyslnou cedulku „zavřeno“ však narazil už u první komory.
Na jeho práci následně navázal Karl Richard Lepsius (1810–1884) v období 1844–1845, ovace však sklidil neúnavný hledač senzací Carter, když roku 1903 začal s odklízením a rozhodně se nenechal od práce nikým ani ničím odradit.
První nebo druhá?
Zatímco indicie a přítomné kanopy naznačovaly, že se uvnitř skrývá královna Hatšepsut, moderní věda měla prokázat, že je vše úplně jinak. Stačilo, aby „rekordman“ Carter ve stejném roce narazil na další hrobku, budoucí KV60, a v ní na dvě mumie.
Zatímco první patřila malé ženě, jež tiše odpočívala v rakvi a podle uvedeného jména patřila kojné Sitre-In, v případě druhé šlo o obézní ženu, spočívající na podlaze. Kromě netradičního umístění zaujala badatele také levá ruka neznámé, měla ji totiž sevřenou v pěst a položenou na hrudi což značilo, že se jedná o mumii s modrou krví.
I tak ale do egyptského muzea putovala Sitre-In a neznámá žena byla ponechána svému osudu.
Hon na královnu
Jméno královny Hatšepsut se začalo ve velkém skloňovat v roce 2007, kdy se rozjelo pátrání po její mumii. KV60 byla znovu otevřena a neidentifikovaná „boubelka“ převezena k testování. Psalo se 27. června, kdy generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta Zahi Hawass (*1947) s konečnou platností prohlásil, že ona neznámá je skutečnou královnou.
K rozluštění záhady napomohla detailní CT analýza mumifikovaného těla, ale také dřevěná skříňka s Hatšepsutiným jménem nalezená v hrobce DB320 v Dér el-Bahrí. V ní byla mimo jiné objevena stolička. Pak už jen stačilo porovnat záznamy.
A další výsledky? Podle vědců bojovala Hatšepsut nejen s neúprosným zubním červem, ale také s cukrovkou. Osudnou se mocné a statné dámě však stala leukemie.
