Žába zvaná rosněnka se proslavila průsvitnou kůží pokrývající spodní část jejího těla, která umožňuje jasně vidět všechny její břišní orgány. Vědcům se nyní podařilo vysvětlit trik, který ji činí ještě dvakrát až třikrát průhlednější. Bude přínosem i pro lidstvo?.

Rosněnce Fleichmannově (Hyalinobatrachium fleischmanni) se pro její průhlednost přezdívá skleněná žába. Tento malý stromový obojživelník žije v nížinách a lesích Střední a Jižní Ameriky. Rosněnka je podobná rosničce, ale má zlaté oči směřující dopředu.

Samci jsou dlouzí 19 až 28 mm, samice 23 až 32 mm. Mají zelenou poloprůsvitnou barvu a žluté průsvitné končetiny. Nejvíce fascinující je jejich břišní část, pod průhlednou kůží lze vidět jejich srdce, játra i kličky střev.

V nedávné studii zveřejněné v časopise Science odhalili vědci z Duke University v New Yorku, Carlos Taboada a Jesse Delia, trik, pomocí kterého se tato žába stává ještě dva až třikrát průhlednější. Biologové věří, že jim tato dovednost pomáhá vyhýbat se predátorům.

Žáby ji uplatňují rovněž při ochraně vajíček. Když rosněnky usnou, odsají 89 % svých jasně zbarvených červených krvinek do krystalicky ohraničených váčků v játrech, které odrážejí přicházející světlo, a činí je tak prakticky neviditelnými.

Když rosněnka spí

Spoluautor studie Jesse Delia to komentuje: „Průhlednost je vzácná a je těžké jí dosáhnout, protože naše tkáně obsahují spoustu věcí, které absorbují a rozptylují světlo.“ Mnoho vodních tvorů, například kril a salpy, jež jsou součástí planktonu, je průhledných, ovšem na souši je taková vlastnost spíše vzácností.

Důvodem, proč si této dovednosti u skleněných žab nikdo dlouho nevšiml, je, že k ní dochází, když žába přes den spí.

Rosněnky jsou noční tvorové, takže ti, kteří se jejich studiem zabývají, tak činí rovněž v noci, když jsou žáby aktivní. Jesse Delia, který se v rámci své dizertační práce zabýval studiem rodičovského chování skleněných žab, k tomu říká:

„Pracoval jsem v noci, takže všechny žáby, které jsem viděl, byly vzhůru. Až když jsem jednu vzal do laboratoře a viděl ji spát na skle, zjistil se, že se v jejím těle dějí neuvěřitelné věci.“.

Tajemství odhaleno

Mechanismus, díky kterému žába zprůhlední, je jasně viditelný pouhým okem, ovšem k pochopení toho, jak funguje, bylo zapotřebí zapojit zobrazovací techniku známou jako fotoakustická mikroskopie. „Když pigmenty absorbují světlo, jeho část se přemění v teplo,“ vysvětluje vedoucí studie Carlos Taboada, „a toto teplo vytvoří místní změnu tlaku, která vyvolá zvukovou vlnu.“ Vše, co pohlcuje světlo teoreticky generuje zvukové vlny.

Optická spektroskopie umožnila vědcům kvantifikovat, jak se zvyšuje transparentnost žáby během spánku, technika fotoakustické mikroskopie zase následně identifikovat červené krvinky poté, co zmizely v játrech.

Tento typ mikroskopie umí rovněž detekovat hemoglobin, protein, který přenáší kyslík v krvi. Díky tomu biologové odhalili, že spící rosněnce Fleischmannově koluje v těle o 96,6 % méně okysličeného hemoglobinu, než když je vzhůru.

Svatý grál hematologie

Toto zjištění by mohlo být přínosem i pro léčbu lidí. Příliš mnoho červených krvinek na jednom místě obvykle tvoří sraženinu, která může ucpat cévu a vést k život ohrožující trombóze. Skleněné žáby však mohou měnit velikost svých červených krvinek bez jakýkoliv negativních důsledků.

A přitom, když se zraní, jejich krev se nadále normálně sráží. To znamená, že mají to, co lékaři hledali po desetiletí: biologický mechanismus, který zabraňuje nadměrnému krvácení a zároveň nadměrnému srážení krve.

„Říká se mu svatý grál hematologie,“ vysvětluje Taboada. A skrývá se pod průhlednou kůží skleněných žabek.

Více se dočtete v čísle 5/2023, které vyšlo 17. dubna 2023.