Domů     Historie
Příběh Jana Janského: Objevitel krevních skupin by dnes oslavil 150 let
Jan Zelenka 3.4.2023
Foto: Wikipedia

Krev se mění každý den, každou hodinu i každou minutu. A to bez ohledu na okolnosti, které nás zrovna obklopují a formují. Zároveň se jedná o nejupřímnější tekutinu lidstva, jelikož nic jiného na člověka neprozradí tolik „intimních“ informací jako právě její jediná kapička. .

V lidském těle plní krev celou řadu zásadních funkcí. Především je známá jako přenašeč vitaminů, živin, minerálů, hormonů či kyslíku. A to po celém těle. Zároveň zajišťuje obranyschopnost i teplotu organismu. Není divu, že její potenciál fascinoval vědce – dá se říct – odnepaměti.

Objevitel Jan

Fascinoval i psychiatra a neurologa Jana Janského, objevitele krevních skupin, který by právě dnes, 3. dubna, oslavil 150 let. Jeho významný objev posunul moderní medicínu o velký krok kupředu tím, že umožnil bezpečné krevní transfuze.

V roce 1907 prof. MUDr. Jan Janský zveřejnil  výsledky svého výzkumu, které potvrdily existenci čtyř základních krevních skupin dnes známých jako 0, A, B, AB. Zjistil, že můžeme krev třídit podle konkrétních rozdílů ve vlastnostech krvinek.

V té době ještě neexistovaly moderní komunikační metody pro sdílení poznatků v různých oborech. Janský tedy netušil, že Rakušan Karl Landsteiner o pár let dříve odhalil tři krevní skupiny.

Až Janského objev všech čtyř krevních skupin a jejich zákonitostí však pomohl k porozumění krevnímu systému a umožnil provádět úspěšné transfuze bez rizika úmrtí pacienta, které by mohlo nastat po podání krve od nevhodného dárce.

V roce 1921 byl Jan Janský označen Americkou lékařskou komisí za objevitele kompletních typů krevních skupin.

Foto: Pixabay

Když krev onemocní

Pro správné fungování krve v lidském organismu je zásadní správné množství krevních buněk. Pokud je bílých krvinek, červených krvinek či krevních destiček moc nebo naopak málo, může to značit závažné onemocnění.

Pravidelný rozbor krve může odhalit i nemoc, která se zatím jinak neprojevuje. Je proto důležité chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, který pečuje o celkové zdraví svých pacientů a i díky krevnímu obrazu může nemoc zachytit včas.

V hematologii se lékaři zabývají celou řadou onemocnění, kdy krvetvorba nefunguje a musí se zastoupit. Řeší onemocnění nezhoubná i zhoubná. Do první skupiny patří anémie neboli chudokrevnost a hemofilie neboli poruchy srážlivosti.

Mezi ta závažnější, zhoubná, řadíme leukemii, myelodysplastický syndrom nebo další myeloproliferativní a lymfoproliferativní onemocnění.

„Pacientům často podáváme krevní deriváty a tím kontrolujeme hladinu hemoglobinu, abychom jim pomohli nemoc zvládnout. Velká potřeba podání krve vzniká také v chirurgických oborech zvláště při komplikovaných operacích a po haváriích.

I to je důvod, proč potřebujeme velké množství krve od dárců. Přesto, že je snaha vytvořit umělou tekutinu, něco tak dokonalého, jako je krev, se doposud nepodařilo vyrobit. Máme např. erytropoetinové preparáty, které dokáží zesílit produkci krve, ale krev plně nahradit nedokážeme,“ vysvětluje za Českou hematologickou společnost prof.

MUDr. Pavel Žák, Ph.D., přednosta IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové.

Foto: Pixabay

Proč je dobré znát svou krevní skupinu

Kromě příslušnosti k jedné ze čtyř krevních skupin je důležitý také Rh faktor, který je buď pozitivní, nebo negativní. Tento faktor určuje, zda je krev dvou lidí kompatibilní, když je smíchána. Krevní skupina a Rh faktor patří k základním zdravotním údajům, které by měl každý znát.

Zároveň ale není potřeba obávat se, že by neznalost krevní skupiny ohrozila kohokoli na životě. Před každým plánovaným zákrokem se krevní skupina ověřuje a v akutním případě je možné využít univerzální skupinu 0 Rh negativní.

Dárci krve pomáhají ostatním, ale chrání i sami sebe 

Každý Čech dostane v průměru za svůj život čtyři krevní transfuze a dvanáct preparátů vyrobených z krve. Pro to, aby bylo krve dostatek, je potřeba získat každý rok až 33 tisíc nových dárců. „Dárce, který chodí pravidelně darovat krev, tak pomáhá nejen těm, kteří krev potřebují, ale chrání i sám sebe, jelikož je jeho krev díky odběrům pod dohledem,“ vysvětluje prof.

Pavel Žák. Právě Jan Janský byl propagátorem dárcovství krve a na jeho počest se dobrovolným dárcům u nás uděluje Medaile prof. MUDr. Jana Janského.

Související články
Historie 20.8.2025
Město Pompeje je všeobecně známé pro katastrofu, která ho v dávné minulosti postihla. V roce 79 našeho letopočtu bylo zdevastováno erupcí sopky Vesuv. Nicméně podle posledních výzkumů se nedá říct, že by běsnící vulkán lidi vyhnal úplně Zůstali tací, kterým jejich ekonomické možnosti jednoduše nedovolovaly přesunout se jinam a vybudovat si nový domov. A tak […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
Časový interval mezi 3 až 2 miliony let je kritickým obdobím z hlediska fosilních záznamů lidské evoluce. Poprvé se objevují fosilie rodu Homo a Paranthropus a mizí možný předchůdce těchto rodů, Australopithecus afarensis, k němuž patřila i slavná Lucy. Nyní byly objeveny zuby, které by mohly patřit novému druhu australopitéka … Na archeologickém nalezišti Ledi-Geraru […]
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz