Před 68 lety skupina amerických vědců požádala o grant ve výši 13 500 dolarů na uspořádání letního workshopu na Darmouth College v New Hampshire. Oblast, které se chtěli věnovat, byla umělá inteligence.
Od těchto skromných začátků se vývoj samozřejmě posunul. A kde je dnes?.
Umělá inteligence (AI) se od filmových a knižních představ přesunula do běžného života a slýcháme o ní dnes už prakticky ze všech stran. Na správnou výzvu dokáže vytvořit esej, sestavit recept, nákupní seznam nebo pomoci při tvorbě nových léčiv.
Podobné systémy však ukázaly ještě širší potenciál a dokážou třeba převést text na obraz, který dokonce vyhraje uměleckou soutěž.
Co musí zvládnout umělá inteligence?
A tak i když ještě umělá inteligence nemá skutečné vědomí, které jí rády přisuzují sci-fi filmy a romány, vnucuje někdy až znepokojivou myšlenku, co vlastně může dokázat. Ale ne všechno, co se v současnosti umělou inteligencí nazývá, jí také ve skutečnosti je.
Aby se jakýkoliv systém kvalifikoval jako umělá inteligence, musí vykazovat určitou úroveň učení a adaptace, při kterém jde o proces shromažďování informací, jejich třídění a učení se z toho, co bylo uloženo.
To počítačům umožňuje simulovat lidské myšlení a rozhodování. Umělá inteligence je samozřejmě tím zdatnější, čím lepší data získá. Obecně je definována ve dvou kategoriích: úzká umělá inteligence (ANI) a obecná umělá inteligence (AGI), která však zatím neexistuje.
Chytrá jako člověk…
Většina toho, co dnes známe jako umělou inteligenci, má úzkou inteligenci, kdy konkrétní systém řeší konkrétní problém. Na rozdíl od lidské inteligence je takto úzká inteligence použitelná pouze v oblasti, pro kterou je určena.
Je tedy navržena tak, aby zvládala najednou jen jeden úkol a neustále zlepšovala jeho provádění. Patří sem například samořiditelná auta, rozpoznávání tváří nebo technologie na předpovídání počasí. Obecná umělá inteligence by však fungovala stejně jako lidé, tedy že by byla stejně chytrá jako člověk.
V tuto chvíli je nejpozoruhodnějším příkladem snahy o dosažení tohoto cíle použití neuronových sítí a „hlubokého učení“ za použití obrovského množství dat.
Vzrušující cíl, ale dlouhá cesta
Neuronové sítě se inspirují fungováním lidského mozku. Ale stále existuje mnoho věcí, které stroj zvládnout nedokáže. Můžeme si to ukázat na běžné situaci: je třeba uvařit večeři pro rodinu. Robot je teoreticky schopný najít všechny potřebné věci ve spíži, ale dokázal by si poradit s tím, pokud by třeba koření bylo pohozeno na neobvyklém místě?
Stejné je to třeba s nákupem v obchodě. Dokáže stroj vybrat zboží za výhodnou cenu a přitom dbát na konkrétní značku a tento poměr si dát dohromady? Určitá intelektuální práce je zatím pro umělou inteligenci nedostupná.
AGI je tak vzrušujícím cílem pro výzkumníky, ale vyžaduje zdolání velkých technologických milníků, než se k němu dostanou. Může to být vzdáleno několik desetiletí, ale také stovky let, jak přiznávají sami odborníci.
Autor: Kateřina M. Košutová