Domů     Historie
Co jsme zdědili po neandrtálcích?
Jan Zelenka 6.3.2023
Londýnské muzeum

Vědci si stále nejsou jistí, co stálo za vyhynutím neandrtálců, nejrůznější teorie zmiňují demografické faktory, jako malá velikost populace a příbuzenské křížení, změny klimatu a s tím související změny životního prostředí, se kterými se nebyli schopni vyrovnat, křížení a asimilace s Homo sapiens, nová onemocnění, případně kombinace těchto faktorů..

Křížení s našimi předchůdci vedlo k tomu, že se část jejich DNA dnes nachází i v našem genomu. Když naši předci přišli z Afriky do Evropy, potýkali se se zdejším chladným klimatem, nadmořskou výškou i patogeny, na které nebyli zvyklí.

Křížení s neandrtálci jím umožnilo zde přežít. A nám to dalo do vínku řadu evolučních výhod i nevýhod.

Foto: Science

Pěkně děkujeme

Má se za to, že ženy s neandrtálskou variantou progesteronového receptoru, což je bílkovina, která zprostředkovává účinek ženského hormonu progesteronu na buňky tkání, mají více dětí. Hrozí jim totiž menší krvácivost během prvních měsíců těhotenství, čímž se zmírňuje riziko potratu.

Neandrtálcům vděčíme i za naši větší odolnost vůči původcům respiračních onemocnění, jakými jsou RNA viry, kteří způsobují chřipku i covid-19. Ovšem zároveň nám to přináší vyšší riziko rozvoje autoimunitních onemocnění.

Kvůli neandrtálským genům máme sklon k plešatění, trpíme poruchami spánku, které pro ně byly výhodné při ochraně před napadením predátory a udržování ohně v noci, a zřejmě i náchylnost k obezitě a cukrovce.

Foto: archiv

Autor: Alexandra Fiedlerová

Předchozí článek
Další článek
Související články
Historie 25.3.2026
Rivalita mezi Římem a Kartágem nebyla ve své době nic překvapujícího. Svým způsobem šlo o dva kohouty na jednom smetišti, přičemž ono smetiště představovalo západní Středomoří. Římané „kokrhali“ z Apeninského poloostrova, zatímco Kartaginci z území u dnešní metropole Tunis v severoafrickém Tunisku. Ovládnutí strategické oblasti bylo klíčem k dominantnímu postavení v celém regionu, jenž by […]
Chilská lokalita Monte Verde, jejíž stáří bylo odhadnuto na 14 500 let, přepsala v 70. letech minulého století dějiny osídlení Ameriky. Podle nejnovějšího výzkumu, jehož závěry byly zveřejněny ve vědeckém časopise Science, je toto archeologické naleziště ve skutečnosti o 6 500 let mladší, než se věřilo. Kdy tedy byla Amerika našimi předchůdci skutečně osídlena? Monte […]
Podle nejnovější analýzy, publikované ve vědeckém časopise PeerJ, nedosahoval Tyrannosaurus rex své plné velikosti ve věku 25 let, jak se všeobecně tradovalo, ale až ve věku 40 let. To úplně mění obraz tohoto tvora i jeho role v ekosystému… T. rex byl jedním z největších masožravých dinosaurů a zároveň jedním z největších suchozemských predátorů všech […]
Historie je plná překvapivých náhod a klíčových okamžiků, které se odehrály současně v odlišných částech světa, a tak si je do časové souvislosti dá jen málokdo. Věděli jste, že? Mamuti přežili až do doby existence egyptských pyramid Většina mamutů srstnatých vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety ale byli […]
Historie 11.3.2026
Řadí se bezesporu k největším renesančním, a nejen renesančním, umělcům. Vyzdobil strop Sixtinské kaple ve Vatikánu, pod jeho rukama vznikla ikonická socha Davida. Řeč je o sochaři, architektovi, malíři, zkrátka všestranném umělci jménem Michelangelo Buonarroti (1475-1564). Ani po mnoha staletích nepřestává svými díly ohromovat. Aktuálně se řeší, že některé jeho výtvory byly ukryty ve speciální […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz