Domů     Historie
Co jsme zdědili po neandrtálcích?
Jan Zelenka 6.3.2023
Londýnské muzeum

Vědci si stále nejsou jistí, co stálo za vyhynutím neandrtálců, nejrůznější teorie zmiňují demografické faktory, jako malá velikost populace a příbuzenské křížení, změny klimatu a s tím související změny životního prostředí, se kterými se nebyli schopni vyrovnat, křížení a asimilace s Homo sapiens, nová onemocnění, případně kombinace těchto faktorů..

Křížení s našimi předchůdci vedlo k tomu, že se část jejich DNA dnes nachází i v našem genomu. Když naši předci přišli z Afriky do Evropy, potýkali se se zdejším chladným klimatem, nadmořskou výškou i patogeny, na které nebyli zvyklí.

Křížení s neandrtálci jím umožnilo zde přežít. A nám to dalo do vínku řadu evolučních výhod i nevýhod.

Foto: Science

Pěkně děkujeme

Má se za to, že ženy s neandrtálskou variantou progesteronového receptoru, což je bílkovina, která zprostředkovává účinek ženského hormonu progesteronu na buňky tkání, mají více dětí. Hrozí jim totiž menší krvácivost během prvních měsíců těhotenství, čímž se zmírňuje riziko potratu.

Neandrtálcům vděčíme i za naši větší odolnost vůči původcům respiračních onemocnění, jakými jsou RNA viry, kteří způsobují chřipku i covid-19. Ovšem zároveň nám to přináší vyšší riziko rozvoje autoimunitních onemocnění.

Kvůli neandrtálským genům máme sklon k plešatění, trpíme poruchami spánku, které pro ně byly výhodné při ochraně před napadením predátory a udržování ohně v noci, a zřejmě i náchylnost k obezitě a cukrovce.

Foto: archiv

Autor: Alexandra Fiedlerová

Předchozí článek
Další článek
Související články
V srdci anglického lázeňského města Bath se nachází Bath Assembly Rooms, soubor společenských místností zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Během gregoriánské éry se v něm konaly honosné plesy, kterých se účastnila mimo jiné spisovatelka Jane Austinová. Nyní prochází objekt nákladnou rekonstrukcí, který odhalil pozůstatky z doby, kde se ulicemi Bathu procházeli Římané. Pod budovou […]
Historie 24.9.2026
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný […]
Neexistuje snad slavnější dinosaurus než nekorunovaný král z pozdní křídy Tyrannosaurus rex. Co byl zač tento kolosální dravec, žijící na samém sklonku éry neptačích dinosaurů, už vědci do značné míry objasnili. Pořád je ale co objevovat. V americkém státě Severní Dakota, konkrétně v proslulém souvrství Hell Creek, bylo v nedávné době odhaleno několik stop, které […]
Historie Technika 20.9.2026
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
Pouhý metr vysocí zástupci druhu Homo floresiensis, kterým se proto přezdívá „hobiti“, žili na indonéském ostrově Flores asi 700 000 let. Dlouho se mělo za to, že to byli vrcholní predátoři, kteří lovili slonům podobné chobotnatce. Nejnovější výzkum ovšem naznačuje, že nejspíš jen dojídali po jiných V roce 2014 byly objeveny na nalezišti Mata Menge […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz