Domů     Medicína
Srdce zase jako nové
Jan Zelenka 6.3.2023
foto: Shutterstock

Poraněné srdce zahojené bez jizev a plně funkční: Tahle sci-fi se už brzy může stát skutečností. Cestu ukázal výzkum bioinženýrů z kalifornského San Diega.

Nejčastější příčinou poranění srdce je infarkt. I přes úctyhodný pokrok medicíny oprávněně zůstává strašákem, neboť ani přežití akutní fáze neznamená jednoznačně výhru. Následuje hojení a při něm vznikají v srdci jizvy, což rozhodně není kosmetická vada.

Znamená to, že výkonnou svalovou tkáň nahrazuje vazivo. Srdce pak pochopitelně nemůže fungovat jako dřív. A čím rozsáhlejší byl infarkt, tím je větší jizva a s ní riziko srdečního selhání. Týká se to nemalé části populace.

I když statistiky ukazují setrvalý pokles počtů infarktů u nás, stále ještě postihnou kolem 14 000 lidí ročně.

Nápad k nezaplacení

Jak to udělat, aby se srdce při hojení nejizvilo, ale dorostlo původní svalovovou tkání? To je otázka, kterou se už pár let zabývá bioinženýrský tým na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Přišli na geniálně jednoduchý nápad:

Co to zkusit s extracelulárním matrixem? To je jakási opěrná struktura mezi buňkami tkání. Sandiegský tým vedený profesorkou Karen Christmanovou upravil přirozený extracelulární matrix srdečního svalu na biomateriál ve formě hydrogelu a ten katetrem vstřikovali přímo do srdce.

Fungovalo to skoro báječně. Hydrogel začal v místě poškození vytvářet nový matrix a ten se pak vyplňoval zdravými svalovými buňkami. Riziko velkého jizvení a prorůstání vazivem bylo tedy zažehnáno.

Sandiegský tým vede profesorka Karen Christmanová. Foto: USCD

Vyhráno ale nebylo

Vedle výhod měla průkopnická metoda i své slabiny. Hydrogel se v místě vstříknutí hromadil a nešířil se na celou poškozenou tkáň. Zavádění katetrem bylo problematické i z dalšího důvodu. Při akutním infarktu nepřicházelo v úvahu, i drobný vpich jehlou při zavádění katetru představoval riziko.

A tak ošetření hydrogelem muselo počkat týden i déle, což zase znamenalo nenávratně ztracený čas pro hladké hojení. Další cíl výzkumu byl tedy jasný – metodu bylo třeba upravit tak, aby nemocní nemuseli čekat a s léčbou se dalo začít bezprostředně po infarktu.

V úvahu tak přicházelo jen podávání infuzí, které by bylo možné nasadit současně s další léčbou, jako je angioplastika nebo stent.

Biomateriál ve formě hydrogelu. Foto: Archiv

Příliš velké pro infuzi

Původní biomateriál se pro infuzi nehodil. Obsahoval částice příliš velké na to, aby dokázaly projít cévní stěnou k postižené tkáni. Martin Spang, první autor článku o této metodě, který vyšel na konci loňského prosince v časopise Nature Biomedical Engineering, proto odstředil velké částice a nechal pouze ty o velikosti nano.

Vysušením mrazem pak vědci získali prášek, z nějž se dal připravit roztok pro infuzi. Výsledky testů u hlodavců i prasat předčily očekávání. Biomateriál začal rychle uzavírat netěsnosti mezi buňkami, obnovovat cévní stěny a prokrvení v postižené části srdce.

Tkáň se nejen dobře hojila, ale současně v ní klesla zánětlivost. Tým profesorky Christmanové teď čeká na povolení, aby mohl biomateriál vyzkoušet u lidských pacientů. A možná nezůstane jen u hojení infarktů.

V San Diegu si už experimenty u potkanů ověřili, že biomateriál by mohl pomáhat také po úrazech mozku a plicní arteriální hypertenzi.

Kateřina Pavelcová

reklama
Související články
Užíváte si poklidný večer při dobrém jídle. Vaše tělo ale volno nemá, čeká ho práce s trávením. Mozek už nařídil výrobu bílkovin, které slouží jako trávicí enzymy. Pokyn doputoval i k buňce slinivky, jejímž úkolem je vytvářet lipázu, enzym pro štěpení tuků v tenkém střevě. Výroba se rychle rozjíždí… krok: Hledání receptu Buňka slinivky břišní se pouští do […]
Máte dobré srdce? Zcela souhlasím. Máte bohatou slovní zásobu? Zcela souhlasím. Porozumíte rychle věcem? Zcela souhlasím. Jste plný nápadů? Tady jen spíše souhlasím. Věřili jste mi to? A pokud ne, myslíte, že jsem lhal vám, nebo obelhával sám sebe? A jak takovou lež odhalit? Jak fungují ony pověstné „lži skóry“? Některé lidské sklony mohou v dotaznících […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální krvi tohoto malého živočicha strmě stoupá, jejich populace klesá. Dojde po 450 milionů letech jejich existence na Zemi k vyhubení ostrorepů?   Proces získávání jejich krvemízy není […]
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz