Po dlouhá léta byla nerovnováha hormonu serotoninu v mozku označována jako jeden z hlavních spouštěčů deprese. Spotřeba antidepresiv proto v posledních dekádách raketově vzrostla. Podle expertů z University College London (UCL) je ale vše trochu jinak….
Podle profesorky psychiatrie Joanny Moncrieffové (*1966) se totiž stále nepodařilo najít přesvědčivý důkaz pro hojně skloňovanou teorii, že je závažné psychické onemocnění způsobeno již zmíněnou hormonální nerovnováhou.
Zároveň ovšem dodala, že předmětem bádání nebylo zjistit, zda antidepresiva skutečně fungují, či nikoli. Není proto nutné je ihned vysazovat…
Vše na pravou míru
„Doufám, že můj výzkum zabrání lékařům tvrdit, že antidepresiva fungují tak, že napravují chemickou nerovnováhu,“ prohlásila Moncrieffová. Společně se svými kolegy podrobila důkladnému zkoumání hned několik rozličných studií.
Zatímco v rámci jedné autoři pacientům hladinu hormonu uměle snižovali, v další byly přímo pozorovány rozdíly v množství serotoninu v těle. Výsledek? Po prostudování vybraných přehledů z let 2006–2007 se ukázalo, že cílené snížení serotoninu nevyvolalo u stovky zdravých dobrovolníků ani sebemenší příznaky deprese.
„V žádné z těchto oblastí jsme nenašli důkazy o tom, že by lidé trpící depresemi měli sníženou hladinu serotoninu anebo že při úbytku serotoninu deprese vznikají.
Z genetických studií naopak víme, že co může deprese způsobovat, jsou nepříznivé životní situace,“ dodala britská vědkyně. Výjimku tvořila jedna malá podskupina, sestávající ze 75 účastníků, jež však měla tuto diagnózu v rodinné anamnéze.
Koktejl bez receptu
Ve skutečnosti jsou chemické procesy v mozku koktejlem mnohem složitějším a komplexnějším. Nelze je proto vysvětlit pouze s pomocí tvrzení, že jde o deficit či přebytek jedné nebo druhé látky.
Podobné je to také se vznikem depresí, na kterém má jistý podíl genetika, nebo traumatické zážitky. „Myslím, že v druhé polovině 20. století bylo v medicíně nadšení zkoumáno měřením chemikálií. Vypadalo logicky, že když účinné léky zvýšily hladinu serotoninu, tak nedostatek serotoninu způsoboval depresi,“ uvedl ředitel amerického Institutu duševního zdraví, Thomas Insel.
Z dnešního pohledu se podle něj jednalo o neuvěřitelně zjednodušený pohled na fungování mozku.
Malá berlička…
Podle londýnských expertů si i po mnohaletém výzkumu v oblasti přesné funkčnosti antidepresiv, založených na stimulaci serotoninu, stále nejsme jisti.
Dá se ovšem říct, že zvýšení hladiny serotoninu dokáže s největší pravděpodobností utlumit silné emocionální výkyvy. Jedincům proto dokáže značně zjednodušit každodenní fungování anebo značně usnadnit vyhledání odborníka.
Propagace? Intenzivní…
Samotné počátky serotoninové terapie se pojí s 60. lety 20. století. K jejich významnější propagaci ale došlo až o tři dekády později, kdy se farmaceutické firmy rozhodly uvést na trh novou řadu léčiv, která jsou dnes známa jako selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu.
Intenzivní marketingová „masáž“ v kombinaci s oficiálním posvěcením od Americké psychiatrické asociace nakonec vyústily v možná až nadměrné užívání speciálních léčiv. Někteří jedinci totiž uvěřili, že s jejich mozkem není něco v pořádku, a jedinou možností jak vrátit stav „věcí“ do normálu je začít brát antidepresiva.
Jen ve Spojeném království jsou aktuálně tato farmaka předepisována každému šestému dospělému. V případě mladistvých jde o zhruba 2 % z jejich celkové populace.
