Domů     Historie
Mayská Sixtinská kaple vydává své poklady…
Zdroj: Getty Images

Mayský kalendář je pojmem, který nepřestává fascinovat. A to nejen historiky, ale také dobrodruhy či matematiky z celého světa… Nyní se podařilo objevit jeho nejstarší střípek.

Dějištěm archeologické senzace se stala starověká pyramida, jež je součástí významného naleziště San Bartolo v Guatemale. Zdejší malby bývají v odborných kruzích často označovány jako „mayská Sixtinská kaple“, ne nadarmo si proto jejich zkoumání vyžádalo 10 let usilovné práce.

Sedmý den jelena?

Veškeré snahy byly korunovány úspěchem na počátku loňského roku, kdy se s pomocí radiokarbonové metody podařilo určit stáří dvou fragmentů zobrazujících tečku a linku nad hlavou jelena. Podle expertů pochází úlomky z let 200– 300 před naším letopočtem a s největší pravděpodobností byly součástí mayského kalendáře, který měl 260 dnů.

reklama

Přitom až dosud byl nejstarší nalezený důkaz o mayském kalendáři datován do roku 100 před naším letopočtem. „Bylo to ohromující zjištění. Jsme přesvědčeni, že tyto kousky byly součástí mayského kalendáře a označovaly sedmý den jelena,“ prohlásil David Stuart z University of Texas, jeden z autorů studie zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Neopomněl dodat, že kousky pravděpodobně pochází z místa, které v minulosti sloužilo jako astronomická observatoř nebo jakési architektonické hodiny.

Organizace dávných civilizací

Mayský kalendář patří k fascinujícím systémům, který je podle vědců dokonce propracovanější a přesnější než námi užívaný gregoriánský kalendář. Ačkoli nese jméno po jedné z nejstarších kultur světa, byl pravděpodobně využíván již předchozími obyvateli střední Ameriky.

reklama

Co generace či civilizace, to drobná úprava. Podle dosud provedených výzkumů byly původní kalendáře ryze cyklické a odrážely opakující se období astronomického roku. Teprve později došlo na tvorbu kalendářů lineárních, ve kterých bylo možné zohlednit významné události.

Celkem Mayové využívaly zhruba 20 kalendářů, skutečně největší váhu však přikládali třem základním. Zatímco pro běžné účely sloužil solární rok (haab), jež měl 365 dnů, k věštbám byl využíván sakrální rok (tzolk’in) o délce 260 dnů. Po 18 980 dnech (52 letech) se cykly setkaly a koloběh začal nanovo.

Stále v oběhu

V průběhu 20. století podnikli antropologové několik návštěv mayských komunit, přičemž dospěli k závěru, že 260denní a sluneční kalendář stále hraje v jejich běžném fungování důležitou roli. Stejně tak zůstává „věčné“ pozorování nebe s cílem odhalit aktuální postavení planet.

reklama

„Všichni předpokládají, že mayské znalosti zmizely z povrchu zemského, že pozorování oblohy není tak důležité… A to se mýlí,“ uvedla americká astronomka Jarita Holbrooková (*1965).

reklama
Související články
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
Zatímco celé město už ulehlo k spánku, profesor se ve své laboratoři probral k životu. Právě tma mu umožňovala pokračovat ve výzkumu. S fluorescenčními stínítky pátral kolem výbojové trubice po neviditelném záření. Podivín? Kdeže! Objevitel neocenitelného… Existence některých neviditelných paprsků, které bylo možné experimentálně dokázat, i když lidskému oku zůstávaly neviditelné, byla vědcům dobře známá už dávno před […]
Globální oteplování a s ním související změny klimatu jsou tématem dneška. Pravděpodobně však měly vliv i na zánik některých starověkých a středověkých kultur a civilizací. Nepodlehly jim však bez boje. Například v africkém Dzimbabwe dlouho vzdorovali suchu díky důmyslnému systému hospodaření s vodou… Dzimbabwe bylo nejstarším známým větším městem jižní části Afriky. Mezi 11. a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz