Domů     Historie
Mayská Sixtinská kaple vydává své poklady…
Zdroj: Getty Images

Mayský kalendář je pojmem, který nepřestává fascinovat. A to nejen historiky, ale také dobrodruhy či matematiky z celého světa… Nyní se podařilo objevit jeho nejstarší střípek.

Dějištěm archeologické senzace se stala starověká pyramida, jež je součástí významného naleziště San Bartolo v Guatemale. Zdejší malby bývají v odborných kruzích často označovány jako „mayská Sixtinská kaple“, ne nadarmo si proto jejich zkoumání vyžádalo 10 let usilovné práce.

Sedmý den jelena?

Veškeré snahy byly korunovány úspěchem na počátku loňského roku, kdy se s pomocí radiokarbonové metody podařilo určit stáří dvou fragmentů zobrazujících tečku a linku nad hlavou jelena. Podle expertů pochází úlomky z let 200– 300 před naším letopočtem a s největší pravděpodobností byly součástí mayského kalendáře, který měl 260 dnů.

Přitom až dosud byl nejstarší nalezený důkaz o mayském kalendáři datován do roku 100 před naším letopočtem. „Bylo to ohromující zjištění. Jsme přesvědčeni, že tyto kousky byly součástí mayského kalendáře a označovaly sedmý den jelena,“ prohlásil David Stuart z University of Texas, jeden z autorů studie zveřejněné v odborném časopise Science Advances.

Neopomněl dodat, že kousky pravděpodobně pochází z místa, které v minulosti sloužilo jako astronomická observatoř nebo jakési architektonické hodiny.

Organizace dávných civilizací

Mayský kalendář patří k fascinujícím systémům, který je podle vědců dokonce propracovanější a přesnější než námi užívaný gregoriánský kalendář. Ačkoli nese jméno po jedné z nejstarších kultur světa, byl pravděpodobně využíván již předchozími obyvateli střední Ameriky.

Co generace či civilizace, to drobná úprava. Podle dosud provedených výzkumů byly původní kalendáře ryze cyklické a odrážely opakující se období astronomického roku. Teprve později došlo na tvorbu kalendářů lineárních, ve kterých bylo možné zohlednit významné události.

Celkem Mayové využívaly zhruba 20 kalendářů, skutečně největší váhu však přikládali třem základním. Zatímco pro běžné účely sloužil solární rok (haab), jež měl 365 dnů, k věštbám byl využíván sakrální rok (tzolk’in) o délce 260 dnů. Po 18 980 dnech (52 letech) se cykly setkaly a koloběh začal nanovo.

Stále v oběhu

V průběhu 20. století podnikli antropologové několik návštěv mayských komunit, přičemž dospěli k závěru, že 260denní a sluneční kalendář stále hraje v jejich běžném fungování důležitou roli. Stejně tak zůstává „věčné“ pozorování nebe s cílem odhalit aktuální postavení planet.

„Všichni předpokládají, že mayské znalosti zmizely z povrchu zemského, že pozorování oblohy není tak důležité… A to se mýlí,“ uvedla americká astronomka Jarita Holbrooková (*1965).

reklama
Související články
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz