Domů     Historie
Co vedlo u předchůdců člověka ke ztrátě srsti? A jak to ovlivňuje plešatost?
Zdroj: Pixabay

Většina savců disponuje srstí, která zvířata zahřívá, případně jim jinak pomáhá přežít v pro ně přirozeném prostředí. Proč však člověk, spolu s několika dalšími savci, v průběhu svého vývoje o ochlupení přišel?.

Struktura a barva srsti se u různých savců liší. Zatímco chlupy pokrývající tělo angorské kočky či králíka jsou jemné a příjemné na omak, štětiny divočáka jsou drsné a ostré. Stejně tak existují i různé typy „bezsrstosti“.

Lidem zůstaly na hlavě vlasy a několik menších ostrůvků chlupů, ale většinu našich těl srst nepokrývá. Oproti tomu mají sloni srst na celém těle, ale velmi řídkou, prasata zase téměř průsvitnou, mroži disponují jen svým majestátným knírem a delfíni jsou holí zcela.

Chybějící srst může pro své majitele představovat výhodu, sloni se například v horku díky absenci hustých mamutích chlupů lépe ochlazují, mrožům a delfínům se zase lépe plave ve vodě. Jaké výhody ale poskytla ztráta ochlupení člověku?

Na to hledalo odpověď hned několik teorií. Obecně přijímanou je ta, že když naši předkové žijící v Africe přešli z chladných a stinných lesů do teplejších savan, nepotřebovali již takovou ochranu před chladem, a naopak ztráta srsti je chránila před přehřátím v horku. Proč však o srst nepřišli i paviáni obývající stejné prostředí?

Za nepřítomnost srsti mohou geny

Další teorie, známá jako teorie vodní opice, předpokládala, že se většina savců, kteří o své ochlupení přišli, pohybovala delší dobu ve vodě, tedy v moři, sladké vodě či bažinách. Tato hypotéza již nicméně byla vyvrácena.

A tak vědci obrátili svoji pozornost ke genům. Genetici z univerzit v Utahu a Pittsburghu zjistili, že lidé disponují geny pro plné osrstění, nicméně evoluce je vyřadila z provozu. K něčemu podobnému došlo i u předků nosorožců, rypošů lysých, delfínů a dalších bezsrstých savců. Důsledkem deaktivace stejného souboru genů bylo u všech holé tělo.

Zdroj: Pixabay

Šlo především o geny kódující keratin, stavební bílkovinu, která je základní složku vlasů, chlupů a nehtů, ale i další prvky. Klíčovou roli sehrály rovněž tak zvané regulační oblasti genomu. Ty nekódují struktury přímo vytvářející chlupy, ale tento proces nepřímo ovlivňují, neboť řídí, kdy a kde se určité geny zapnou a kolik bílkovin se podle nich vytvoří.

Při výzkumu se vědci zaměřili u zvířat, která o srst v průběhu vývoje přišla, na geny, jež se u nich vyvíjely rychleji než jejich protějšky u chlupatých zvířat.

Naděje pro plešaté

„Když jsou zvířata pod evolučním tlakem, aby ztrácela srst, geny kódující srst se stávají méně důležitými,“ vysvětlují své počínání vědci. A dodávají: „Proto zrychlují tempo genetických změn, které jsou povoleny přírodním výběrem.

Některé genetické změny mohou být zodpovědné za ztrátu ochlupení. Jiné by mohly být způsobené vedlejšími důsledky toho, když vlasy přestanou růst.“ V rámci svého výzkumu prozkoumali před 19 000 genů a 340 000 regulačních oblastí, které se dochovaly u desítek analyzovaných druhů savců.

Díky tomu se jim podařilo objevit dosud neznámé vlasové geny, což naznačuje, že je jejich přístup správný. Tyto geny by přitom mohly stát i za tím, zda dnešní člověk má či nemá vlasy. Další zkoumání by tak mohla vést k novým objevům, jak znovu obnovit vlasový porost u jedinců se sklonem k plešatění, případně s alopecií (jde o neinfekční onemocnění způsobující vypadávání vlasů a ochlupení) či u pacientů po chemoterapii.

Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz