Má pověst nejvlivnějšího byznysmena v historii, ačkoli zpočátku si při vyslovení jeho jména klepala konkurence na čelo. Byl to však právě on, kdo postavil Ameriku „na kola“. Jmenoval se Ford. Henry Ford..

Říkalo se mu „šílený Henry“, protože ve své době činil a vymýšlel věci, které bořily jakékoli zajeté konvence. Není divu, že pro vlastní revoluční vynález nalezl inspiraci na jatkách. Psal se rok 1910, když spustil pásovou výrobu a sám sebe povýšil na génia, jež posunul svět blíž k branám moderním.

Extrémně pomalu

Vše ale začalo o dva roky dříve, 27. září 1908, kdy byl vyrobený vůbec první Model T, známý také jako „Plechová Líza“ nebo Téčko. Sám Ford byl před jeho testováním natolik rozrušený, že za volant musel usednout jeho zaměstnanec.

„Takže, myslím, že jsme začali,“ pronesl na úvod. I přes neskonalé nadšení nebyl jeho nápad kompletní. I přesto, že se vůbec první Lízy, v říjnu 1908 prodávaly za 825 dolarů, čímž Ford přiváděl předraženou konkurenci k šílenství.

Problém spočíval v extrémně pomalé výrobě. Dělníci totiž za první měsíc vyrobili pouze 11 „téček. A to i s použitím všemožných vychytávek a konstrukčních zjednodušení. Vše probíhalo postaru – tudíž ručně.

Návrat do minulosti

Zatímco konto pomalu nabývalo, Forda stále trápily pochybnosti. „Největším problémem je, jak vyrobit dost aut,“ říkával. Ani poklona od Johna D. Rockefellera (1839–1937), kterému patřily nejvyspělejší rafinerie na světě, nemohl pocit nedokonalosti zažehnat.

Alespoň do chvíle, kdy se rozhodl oprášit myšlenku, kterou před ním praktikovali již starověké civilizace – sériovou výrobu. Ta usnadňovala všední úkony nejen Číňanům, kteří vyráběli komponenty pro kuše a šípy, ale také Kartágincům, jejichž úkolem bylo v co nejkratším čase vyrobit co největší počet válečných lodí.

Rychle a efektivně!

Podle legend kolujících newyorskými uličkami našel inspiraci na chicagských jatkách. Zatímco v „továrnách na smrt“ řezníci dobytek postupně bourali, Ford celý postup otočil. A rozhodl se skládat. „Dělník nemá jít za výrobkem, ale výrobek za dělníkem,“ nechal se slyšet.

Když roku 1910 spustil ve své moderní továrně Highland Park sériovou výrobu, Amerika oněměla úžasem. Revoluční model měl totiž hned několik výhod. Zatímco původní produkce Modelu T činila 11 aut měsíčně, z nové fabriky vyjížděl nový automobil co tři minuty. Výroba totiž zabrala snových 93 minut.

Zaměstnavatel? Bezchybný

Bohužel pro Forda zaměstnanci po čase trpěli pod tíhou vleklého stereotypu. Než mu však stihli podat hromadné výpovědi, rozhodl se je získat benefity. Pracovní dobu snížil na osm hodin, a mzdu? Tu naopak zdvojnásobil na pět dolarů za hodinu, a to i nekvalifikovaným řemeslníkům.

Další výhodou byl i sociální program pro stálé zaměstnance (podnikové zdravotnictví, sportovní a kulturní vyžití). Aby ovšem na bonus dosáhli, museli být poctiví a slušní.

Ke kontrole proto Ford zřídil sociologické oddělení, které dohlíželo na to, aby dělníci nepili nebo neholdovali hazardu.

Technicky dokonalá

Michiganská továrna Highland Park byla ve své době považována za technický zázrak. Měla totiž vše. A ještě něco navíc. Dřevěné odřezky se zde recyklovali, a přeměňovali na dřevěné uhlí. Ačkoli měla budova čtyři poschodí, výroba tu směřovala seshora dolů.

Úplně nahoře se vyráběly karoserie, ve třetím patře se dělala a následně lakovala kola. Ve druhém se auta kompletovala. A úplně dole byla připravena na výjezd po rampě kolem administrativních místností do světa.