Domů     Příroda
Nová studie vyvrátila předpoklad o evoluci moderních ptáků
Matěj Soukup 16.12.2022
Zdroj: Pixabay

Zkamenělé úlomky kostry předchůdce dnešních ptáků pomohly vyvrátit jednu z nejdéle tradovaných domněnek o jejich původu. Vědci z Univerzity v Cambridgi a muzea v Maastrichtu zjistili, že jeden z klíčových znaků, který charakterizuje 99 % moderních ptáků – pohyblivý zobák – se u nich vyvinul už před masovým vymíráním, které před 66 miliony let vyhubilo dinosaury..

Více než sto let se přitom předpokládalo, že pohyblivý zobák se u ptáků vyvinul až po vyhynutí dinosaurů. Pomocí techniky počítačové tomografie však tým prozkoumal kosti z patra nového druhu velkého starověkého ptáka, kterého pojmenoval Janavis finalidens.

Žil na samém konci doby dinosaurů a byl jedním z posledních ozubených ptáků, kteří kdy žili. Uspořádání kostí jeho patra ukazuje, měl pohyblivý, obratný zobák, téměř k nerozeznání od většiny moderních ptáků.

Huxley se mýlil

Každý ze zhruba 11 000 druhů ptáků, kteří dnes žijí na Zemi, je zařazen do jedné ze dvou základních skupin podle uspořádání patrových kostí. Pštrosi, emu a jejich příbuzní jsou řazeni do skupiny paleognátů, což znamená, že podobně jako u člověka jsou jejich patrové kosti srostlé v jeden celek.

Všechny ostatní skupiny ptáků se řadí mezi neognáty, což znamená, že jejich patrové kosti jsou spojeny pohyblivým kloubem. Díky tomu je jejich zobák mnohem obratnější, což jim pomáhá při stavbě hnízda, péči o tělo, shánění potravy a obraně.

Tyto dvě skupiny původně klasifikoval Thomas Huxley. Vycházel z předpokladu, že „starobylé“ uspořádání čelistí bylo původním stavem moderních ptáků a „moderní“ čelisti vznikly později.

„Tento předpoklad byl od té doby považován za daný,“ řekl o tom hlavní autor přelomové studie Daniel Field. „Hlavním důvodem, proč tento předpoklad přetrval, je, že jsme neměli k dispozici žádné dobře zachované fosilní ptačí čelisti z období, kdy vznikli moderní ptáci.“.

Posun v chápání evoluce

To se ovšem změnilo poté, co byla detailně prozkoumána část lebky tohoto nového druhu.

„Evoluce neprobíhá přímočaře,“ řekl Field. „Tato fosilie ukazuje, že pohyblivý zobák, o kterém jsme si vždy mysleli, že se vyvinul až po vzniku moderních ptáků, se ve skutečnosti vyvinul dříve. V našich předpokladech o tom, jak se vyvinula lebka moderních ptáků, jsme byli více než sto let úplně na omylu.“.

Vědci tvrdí, že tento objev sice neznamená, že je třeba předělat celý dnes známý rodokmen ptáků, ale úplně mění naše chápání jejich klíčového evolučního znaku.

Související články
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
Změna klimatu dle expertů povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů, které však na nové „obyvatele“ nejsou připravené. Podle nejnovější studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí postupně přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. V odborné práci, která byla publikována v žurnálu Lancet Planetary Health, vědci modelovali geografické rozšíření 209 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz